Narážíte na překážky v oblasti invalidního důchodu?

Invalidní důchod: Desatero otázek a odpovědí

Žádáte o invalidní důchod, ale narazili jste v procesu posuzování nároku na problémy? Co když s vámi lékař nespolupracuje? Na co máte právo a jaké jsou kompetence a povinnosti lékaře v procesu posuzování nároku na invalidní důchod? Setkali jste se při podání žádosti s laxností či hrubostí úředníků? Proč byste se neměli nechat odradit? A co můžete dělat, pokud vám není invalidní důchod přiznán, přestože vám vaše nemoc skutečně znemožňuje pracovat? 

Odpovědi na tyto a další otázky týkající se procesu posuzování nároku na invalidní důchod u osob s migrénou přinášíme ve spolupráci s odborným periodikem Medical Tribune a Českou správou sociálního zabezpečení.

Odpovědi byly vypracovány ve spolupráci s odborným periodikem Medical Tribune a Institutem posuzování zdravotního stavu České správy sociálního zabezpečení (IPZS). Odborný výklad k jednotlivým situacím poskytla za sekci metodiky lékařské posudkové služby IPZS její ředitelka MUDr. Jana Venclová. Ta využila tuto spolupráci a v rámci metodických vzdělávacích akcí pro posudkové lékaře věnovala jeden webinář právě posuzování pacientů s migrénou a umožnila organizaci Migréna-help vystoupit na konferenci IPZS před více jak 80 posudkovými lékaři.

  1. Sdělil vám neurolog, že nemáte na invalidní důchod nárok?
  2. Neurolog nechce nebo z jakýchkoli důvodů není schopen připravit řádné podklady pro posudkové řízení. Jak lékaře k přípravě podkladů přimět, pokud je odmítá vydat?

  3. Kdo je kompetentní nárok na ID posuzovat a jaké jsou kompetence lékařů specialistů?

  4. Jaké podklady potřebují posudkoví lékaři k rozhodnutí o ID? Jaká je role neurologa a role praktického lékaře

  5. Co mohou pacienti dělat, když jim není důchod přiznán? Jak mají postupovat, jaké jsou opravné prostředky?

  6. Jak vlastně posudkoví lékaři pracují a čím se při posuzování řídí? Co je z pohledu posudkových lékařů stěžejní pro uznání invalidity?
  7. Co je z pohledu posudkového lékaře důležité pro pacienta s migrénou, který se cítí být invalidním?

  8. Může žádat o invalidní důchod člověk, který s migrénou k neurologovi nechodí, případně chodil k různým nebo se ještě nedostal do centra pro léčbu bolestí hlavy?

  9. Je možné přiznat invalidní důchod v průběhu dočasné pracovní neschopnosti?

  10. Co dělat, když lékař diagnózu migrény – a to zejména vážné migrény léčené u neurologa – vůbec nenapíše do diagnóz při žádosti o invalidní důchod?


1.

  • Sdělil vám neurolog, že nemáte na invalidní důchod nárok?

Neurolog má právo i povinnost posuzovat dočasnou pracovní neschopnost, ale nikoli invaliditu. I když může neurolog znát text vyhlášky a přílohy k posuzování invalidity, nemůže nic vědět o pacientově nároku na invalidní důchod. Ani posudkový lékař neví, jestli klient dosáhne na důchod, ale "jen" posuzuje invaliditu. 

Pokud se pacient cítí býti invalidním, má právo si podat žádost o invalidní důchod i bez konzultace se svým neurologem, nebo dokonce i tehdy, pokud ho neurolog od podání žádosti zrazuje. 

2.

  • Neurolog nechce nebo z jakýchkoli důvodů není schopen připravit řádné podklady pro posudkové řízení. Jak lékaře k přípravě podkladů přimět, pokud je odmítá vydat?

Neurolog je pro pacienta ošetřujícím lékařem, takže podklady pro řízení o invaliditě (nebo jiné) na žádost úřadu vydat musí, je to jeho povinnost. Pokud pacient trpí jenom neurologickým onemocněním, je vyloženě vhodné, aby "papíry pro sociálku" vyplnil neurolog. Pokud má pacient chronických poruch zdraví více, tak obvykle stačí, aby mu neurolog předal aktuální podrobnou neurologickou zprávu, ve které je objektivní neurologický nález. Do takové zprávy ale zcela jistě nepatří žádné "doporučení" o důchodu, zpráva má být jen v mezích odbornosti lékaře.

U chronických chorob se předpokládá, že je pacient systematicky sledován svým lékařem (tj. dispenzarizace). Dispenzarizace má svá pravidla stanovená zdravotnickými zákony, a mimo jiné to znamená kontrolu u daného lékaře nejméně jedenkrát ročně. Součástí kontroly je vydání zprávy, za což lékaři zdravotní pojišťovna platí. Je třeba zdůraznit, že výkon odborného lékaře končí až vydáním takové objektivní a komplexní zprávy. Tu musí lékař vydat vždy, nejen na žádost pacienta. V případě, že je pacient nemocný "pouze" neurologicky, je vhodné, aby při sepsání žádosti o invalidní důchod jako svého ošetřujícího lékaře uvedl právě neurologa, nikoli praktického lékaře. Lékařská posudková služba si totiž poté může vyžádat vyplnění formuláře přímo od neurologa.

3.

  • Kdo je kompetentní nárok na ID posuzovat a jaké jsou kompetence lékařů specialistů?

Nárok na invalidní důchod ne/přiznává Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podkladem pro rozhodnutí o invalidním důchodu je posudek posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) a ČSSZ k tomu zjišťuje, zda má klient potřebnou dobu důchodového pojištění. Zjišťuje se tedy, zda je klient invalidní a zda má tzv. odpracováno. Podmínky musí mít klient splněny obě, tj. musí být uznán invalidním (invalidita je jedna a má tři stupně) a mít dostatečnou dobu odvedeného důchodového pojištění. Posudek o invaliditě může vypracovat jen a pouze lékař IPZS – posudkový lékař z oddělení lékařské posudkové služby (LPS). Lékař ze zdravotnictví nemá kompetence k posuzování invalidity, protože to není v mezích jeho odbornosti. Ošetřující lékař na žádost oddělení LPS vypracuje zprávu o tom, jaké poruchy zdraví u svého pacienta zjistil poté, co ho vyšetřil, jakou mu nasadil léčbu a s jakým výsledkem. 

4.

  • Jaké podklady potřebují posudkoví lékaři k rozhodnutí o ID? Jaká je role neurologa a role praktického lékaře?

Posudkoví lékaři nevydávají rozhodnutí, ale vypracují posudek. Posudek je zarámován zákonnými předpisy. Protože není rozhodující sama diagnóza, ale dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s dopadem na pracovní schopnost, může být jedna konkrétní diagnóza u různých pacientů vyhodnocena s různým posudkovým závěrem. Klient sám musí vyplnit profesní dotazník, ve kterém sdělí své vzdělání, znalosti, zkušenosti. Dále musí vyplnit osobní dotazník neboli vyjádření žadatele k pracovní schopnosti v souvislosti se zdravotním stavem. Toto vyjádření je pod odstavcem označeným písmenem "F"profesního dotazníku. Vyplněním má klient možnost vyjádřit se ke svému subjektivnímu pocitu stran jeho zaměstnatelnosti, dojmu o svých omezeních pro práci. Klient dále může poslat na oddělení LPS zprávy a nálezy, které má doma – k tomu je vyzván. Nejedná se o výzvu, aby se někam objednal k vyšetření, ale aby případně dodal to, co už má.

Od ošetřujícího lékaře (jeho jméno a adresu ordinace klient uvádí do žádosti) si oddělení LPS IPZS vyžádá vyšetření klienta a sepsání, co tímto vyšetřením lékař zjistil, do speciálního formuláře. Všechny formuláře jsou vyvěšeny na ePortálu ČSSZ a žádost o invalidní důchod lze podat také přes ePortál elektronicky. Ošetřující lékař nemusí být vždy jen lékař praktický, může to být neurolog, pokud je neurologické chronické onemocnění tou hlavní nebo jedinou poruchou zdraví, která klientovi podle jeho mínění způsobuje omezenou pracovní schopnost.

5.

  • Co mohou pacienti dělat, když jim není důchod přiznán? Jak mají postupovat, jaké jsou opravné prostředky?

Klient dostane nejdříve posudek, ze kterého zjistí, s jakým výsledkem byly jeho zdravotní stav a pracovní schopnost posouzeny. I když se mu to nelíbí, tak proti posudku se odvolat nelze, protože posudek je jen jedním z podkladů pro vydání rozhodnutí o invalidním důchodu. Klient nikdy nežádá o invaliditu, vždy žádá o důchod. Ještě před vydáním rozhodnutí ČSSZ o invalidním důchodu však klient ví, jaký byl výsledek posouzení. Pokud není spokojen, může si začít shánět nové nebo doplňující lékařské zprávy a nálezy, které později přiloží k odvolání. Neznamená to ale, že si má vynucovat na neurologovi, aby mu napsal, že "doporučuje přiznat invalidní důchod", protože to lékaři ze zdravotnictví nepřísluší.

Odvolání ve věci důchodů se nazývá námitkové řízení, klient podává písemné námitky proti rozhodnutí. Z textu písemných námitek musí být jasné, kdo, proti čemu a proč se odvolává. Může to být proti posouzení zdravotního stavu, ale také proti nezapočítání všech dob pojištění nebo oboje. Pokud je třeba nové posouzení, dělá to jiný posudkový lékař než poprvé, a sice tzv. lékař druhoinstanční. Na základě nového posudku je vydáno druhoinstanční rozhodnutí ČSSZ. Proti němu je možné podat odvolání ve formě žaloby ke správnímu soudu. Taková žaloba je bez poplatků a klient nemusí být zastoupen advokátem. Rozsudek správního soudu je vydán na základě dalšího posouzení zdravotního stavu, které soud zadá nejčastěji posudkové komisi MPSV, kde je kromě posudkového lékaře i lékař odborný jako konzultační specialista. Může ale také zadat posouzení znalci. 

6.

  • Jak vlastně posudkoví lékaři pracují a čím se při posuzování řídí? Co je z pohledu posudkových lékařů stěžejní pro uznání invalidity?

Lékař oddělení LPS posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost nikoli "na diagnózu", nic takového jako obecný "nárok kvůli diagnóze" neexistuje. Invalidita je stav, kdy je pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav průkazně snížena pracovní schopnost klienta. Pokles pracovní schopnosti hodnotí posudkový lékař IPZS podle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Příloha je členěna na kapitoly podle systémů (např. pohybový, nervový, plicní apod.). Každá kapitola má několik položek, migréna má "svou" položku 11 v kapitole VI. Při posuzování dopadu migrény na pracovní schopnost hodnotí posudkový lékař frekvenci a délku záchvatů, ale také intenzitu bolestí a výskyt průvodních jevů, což předpokládá mimo jiné i předložení podrobně vedeného deníku migrenika. Při volbě této položky je možné uznat maximálně první stupeň invalidity. To ale automaticky neznamená, že posudkový lékař nemůže uznat stupeň vyšší. Pokles pracovní schopnosti se hodnotí nejen jako odpovídající dané položce, ale lze ho hodnotit také jako stav srovnatelný, pokud je zjištěná tíže poruchy zdraví vyšší.

Příklad: Klient trpí velmi častými záchvaty, které jsou prokazatelně rezistentní na léčbu (neměl úlevu ani při ústavní infuzní léčbě). Ze svého stavu trpí duševními poruchami. Na základě zpráv od neurologa a psychiatra je jeho pokles pracovní schopnosti hodnocen srovnatelně podle položky pro depresivní poruchu nebo organický psychosyndrom v kapitole V. určené pro duševní poruchy a je uznán invalidním II. nebo III. stupně. 

7.

  • Co je z pohledu posudkového lékaře důležité pro pacienta s migrénou, který se cítí být invalidním? 

Mít co nejpodrobněji zdokumentovaný průběh nemoci za rok, ev. od minulého posouzení. Rok proto, že definice dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu obsahuje mimo jiné, že se jedná o stav rok trvající. Standardně předložit kopii deníku migrenika, který předkládá i svému neurologovi. Součástí by měla být informace o spotřebě antimigrenik a jiných analgetik, ať předepisovaných, nebo volně prodejných. Ve zprávě od neurologa má být popis objektivního stavu vycházející z vyšetření neurologem, subjektivní stesky nejsou rozhodující. Předpokládá se popis stavu v záchvatu. Jsou-li záchvaty dlouhotrvající a těžké, předpokládá se doložení zpráv z pohotovosti či z hospitalizací, lázní. U migrény, která by měla mít invalidizující dopad, by mělo být i vyšetření doplňkové, např. EEG, speciální oční, klinickým psychologem, gastrointestinální či stomatologické (pokud je při záchvatech opakované zvracení). Pokud migréna pacienta omezuje v práci, ale obvykle se nejedná o stav vyžadující rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (vystavení neschopenky), je třeba v osobním dotazníku popsat, jak to klient řeší – zda si bere dovolenou, neplacené volno, propustku k lékaři atd.

8.

  • Může žádat o invalidní důchod člověk, který s migrénou k neurologovi nechodí, případně chodil k různým nebo se ještě nedostal do centra pro léčbu bolestí hlavy? 

Pokud se pacient cítí býti invalidním, má právo podat žádost o invalidní důchod kdykoli. To, že pacient není léčen v centru pro léčbu bolestí hlavy, není překážkou pro uznání invalidity. Pokud však pacient nemusí být léčen neurologem, je pravděpodobné, že lékař LPS stav vyhodnotí jako lehký, nevyžadující léčbu odborným lékařem, a tím nikoli invalidizující. Pokud pacient chodil postupně k několika různým neurologům, měl by mít z každého vyšetření zprávu. Tyto zprávy odborných lékařů buď přikládá jeho ošetřující lékař k vyplněnému dotazníku, nebo je klient sám zašle na adresu IPZS. O možnosti poskytnout zprávy a nálezy, které má případně doma, je klient informován referentem důchodového nebo posudkového oddělení.

Odborná léčba migrény by měla trvat alespoň rok a její efekt by měl být v neurologických zprávách popsán. Stavy nevyžadující chronickou nebo opakovanou akutní léčbu nejsou z posudkového hlediska invalidizující. Do léčby samozřejmě patří i režimová opatření, která mohou být omezující pro pracovní schopnost – taková omezení však musejí být z hlediska posudkového lékařství předepsána ošetřujícím lékařem a ve zprávách komentováno jejich dodržování a efekt. 

9.

  • Je možné přiznat invalidní důchod v průběhu dočasné pracovní neschopnosti?

O tom, že migréna způsobuje dočasnou pracovní neschopnost, rozhoduje ošetřující lékař (neurolog, praktický lékař). I když není pacient nemocensky pojištěn a nepobírá nemocenskou, není to obvykle důvod k uznání invalidity dříve než po roce odborné léčby.

Příklad: Pacient skončil v práci a je uchazečem o zaměstnání. Rozvine se u něj migréna, je zahájena léčba. Má od ošetřujícího lékaře potvrzení o tom, že není pro migrénu schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a na ÚP ČR mu poradí, aby si tedy podal žádost o invalidní důchod. Protože byla jeho léčba teprve zahájena a její efekt nelze hodnotit, není uznán invalidním, protože mu ani není uznán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. 

10.

  • Co dělat, když lékař diagnózu migrény – a to zejména vážné migrény léčené u neurologa – vůbec nenapíše do diagnóz při žádosti o invalidní důchod? 

Žadatel o invalidní důchod nebo klient vyzvaný ke kontrole invalidity je vždy vyzván k vyplnění profesního a osobního dotazníku, kde uvede svou subjektivní anamnézu, tedy i údaje o léčbě migrény. Pacient je dále vždy informován, že má možnost zaslat na oddělení LPS IPZS odborné nálezy, pokud nějaké má. Je dobré doložit i nálezy starší, při žádosti klidně od zjištění diagnózy a zahájení léčby. Nemyslí se tím štůsek nálezů, které jsou často kopiemi s různými daty, ale např. nález první, pak nějaký změnový a dva až tři poslední. Je dobré, pokud pacient podá žádost až tehdy, když už má za sebou potřebná vyšetření a zprávy z nich. Na dodání zpráv má ze zákona nejméně 15 dnů, obvykle dává IPZS lhůtu 20 dnů. K dodání zpráv po vypracování posudku se nepřihlíží, takové zprávy mohou být přiloženy maximálně k odvolacímu řízení. Pacient nebo jeho zástupce by měl vystupovat aktivně, tj. standardně komunikovat s oddělením LPS. 


Modelové příklady

Následující modelové příklady vycházejí z autentických příběhů pacientů. V těchto a obdobných situacích se ocitá řada lidí s migrénou. Jak to vidí druhá strana a co by měli pacienti v těchto situacích dělat? Na to nám odpovídala MUDr. Jana Venclová, ředitelka sekce metodiky lékařské posudkové služby Institutu posuzování zdravotního stavu při ČSSZ.

"Zažádala jsem o ID, mívám minimálně 15 záchvatů měsíčně, nezabrala mi biologická léčba. Triptany zabírají, díky bohu. Nicméně nedá se pak vůbec mluvit o tom, že bych byla fit a vesele pokračovala v práci. Jsem po tom hodně utlumená a už jen tak přežívám, než si můžu jít lehnout. Když lék nezabere, tak je to 'jízda'. Zvracení x hodin, neschopnost dělat cokoli. Posudková lékařka u mě shledala sníženou schopnost pracovat o pouhých 25 %." Monika, žádost o ID 2023, Praha

Pokud se klient cítí velmi poškozen posudkem lékaře LPS, má možnost obrátit se na vedení LPS. Pokud nám na ústředí LPS někdo napíše, tak se vždy věci věnujeme: uděláme recenzi a podle jejího výsledku pak buď nařídíme mimořádnou kontrolu invalidity pod naším dohledem, nebo dohlédneme na úplnost a přesvědčivost odvolacího posudku. Potřebujeme vědět jen rodné číslo. Osobní dotazník by měl být s přílohou – deníkem migrenika.

Pokud není invalidita uznána a osoba se cítí býti invalidní, musí po obdržení zamítavého rozhodnutí ČSSZ o invalidním důchodu podat námitky. V odborné zprávě by mělo být popsáno, jaká léčba kdy proběhla a s jakým efektem, jaká omezení pro práci i běžný život jsou nastavena. Například, že pacient nesmí XY hodin po záchvatu či užití léku řídit motorové vozidlo/pracovat u automatických strojů/v hluku/zářivkovém osvětlení atd. Měly by být také popsány nežádoucí účinky léků. Ve zprávě by měl být popis objektivního stavu při/po záchvatu; jak dlouho trvá úprava, zda je úplná, nebo částečná. Pokud je stav spojen s opakovaným zvracením, tak zvážit doplnění o gastrointestinální (GIT) nebo stomatologické vyšetření s popsáním, jak opakované zvracení ovlivňuje sliznici v ústech a jícnu a sklovinu zubů. Pokud je stav spojen s nějakou chronickou duševní rozladou, je vhodné zvážit doplnění o neuropsychiatrické nebo klinické psychologické vyšetření. To záleží na uvážení ošetřujícího neurologa nebo praktika, zda podle svého vyšetření a subjektivních stesků takové vyšetření pro účely stabilizace stavu své pacientky indikují. Text dotazu by to za mě odůvodňoval. 

"První dotaz úřednice byl, jestli jsem přijel autem – prý když můžu řídit auto, tak to tak špatné nebude a bolest hlavy si prý může vymyslet každý, tak mě paní nechápe, proč jsem na neschopnosti, ať si vezmu prášek a jdu do práce, že mě už nikdo živit nebude. Bolesti mám každodenní, biologická léčba nezabrala." Jiří, žádost o ID 2022, Žďár nad Sázavou

Pokud bylo klientovi na oddělení LPS opravdu řečeno, že si má vzít prášek a jít do práce, že ho nikdo nebude živit, tak to není v pořádku. Taková komunikace je neprofesionální a nemělo by k ní docházet. Ani posudkový lékař se nemá vyjadřovat k léčbě a žádný úředník ani nikdo jiný nemá právo na dehonestující vyjadřování. Co možné je: pokud posudkový lékař IPZS na základě zdravotnické dokumentace vyhodnotí, že zdravotní stav již neodůvodňuje trvání neschopenky, má právo pracovní neschopnost ukončit rozhodnutím. Stran každodenních bolestí a neefektivity léčby platí totéž, co je uvedeno výše. Tedy je třeba takový stav maximálně objektivizovat.

Schopnost řídit motorové vozidlo je potom z posudkového hlediska doklad o stabilizaci stavu. Jinak by pacient měl zákaz řízení aspoň na přechodnou dobu. Pokud řídí s invalidizující bolestí hlavy, je to z hlediska LPS stav nebezpečný sobě i okolí pro nekonání ošetřujícího lékaře. Na schopnost či zákaz řídit motorové vozidlo by se však měl lékař LPS ptát korektně. Může se ptát i na profesionální řidičský průkaz. Je to totiž pracovní schopnost jako každá jiná. 

"Když jsem šla na přepážku na úřad, paní mi řekla: 'Migréna není dostatečně závažná, na to vám nikdo nic nedá, přijďte, až budete mít další diagnózu.' V té době jsem měla chronickou migrénu už dva roky, selhaly mi dva druhy biologické léčby, navíc mám rezistenci na triptany. Sotva se dokážu postarat o sebe a ani práce na částečný úvazek pro mě není reálná možnost." Marta, žádost o ID 2022, Kutná hora

Z uvedeného není jasné, pro jakou práci je paní posuzována, jakou má kvalifikaci a od kdy a jak je léčena. Zřejmě se má jednat o stav, kdy se paní cítí býti invalidní III. stupně a neschopna práce ani za zcela mimořádných podmínek. Jaký je postup? Je třeba doložit nálezy uvedené dva roky dozadu, ve kterých je třeba popsat objektivní neurologické nálezy, co bylo kdy nasazeno a že to selhalo. Při sepsání žádosti je vhodné uvést, od kdy by chtěla invalidní důchod pobírat, protože pro zdravotní potíže nemůže pracovat - např. zde "od roku 2021". U takto těžkého stavu bych dále předpokládala ústavní léčbu – nejprve diagnostickou, posléze terapeutickou. Já osobně invaliditu nejvyššího stupně neuznávám u některých stavů bez ústavní léčby, nebo aspoň bez vyšetření koncentrace léků v krvi, aby se objektivizovalo, že pacient léky užívá.

Pokud je stav tak závažný, že je paní hraničně schopna sebeobsluhy a zcela neschopna práce, bude posouzení složité. Nelze totiž jen jednoduše "uvěřit a uznat". Posudkový lékař má pravidla daná legislativou, která musí být dodržena. Neznamená to ale, že nelze uznat invaliditu. Tento případ by patrně zasloužil naši recenzi – pokud se mi paní ozve, podíváme se na to. Pokud ještě žádost nepodala, ať žádost o invalidní důchod podá a zároveň mi napíše e-mail, abychom mohli její případ metodicky dozorovat. Stejně tak se mohou ozvat i další pacienti, kteří řeší podobné situace. Kontakty na vedení sekce LPS IPZS jsou uvedeny na stránkách ČSSZ.

K formě podání žádosti: není třeba chodit "na přepážku". Od prosince 2023 může klient podat žádost o invalidní důchod už i elektronicky.


DESATERO

  • Žádost o invalidní důchod má právo podat každý občan, který se cítí být invalidní. Žádost se podává buď osobně na kterékoli OSSZ, nebo online přes ePortál ČSSZ.
  • Do žádosti je vhodné napsat do kolonky "od kdy" datum, od kterého se občan cítí invalidní, protože například pro migrénu musel přestat pracovat. Nemusí to být na den, stačí například "od 3/2020" nebo "od roku 2020". Posudek se pak bude zabývat poklesem pracovní schopnosti od tohoto data. Samozřejmě se očekává, že od této doby budou doloženy zprávy a nálezy.
  • Porucha zdraví, pro kterou se občan cítí být invalidním, by měla být léčena asi jeden rok. Léčba a objektivní zdravotní stav by měly být popsány ve zprávách ošetřujícího lékaře/lékařů.
  • Pokud se občan cítí invalidizován pro více poruch zdraví, je nejlepší uvést jako svého ošetřujícího lékaře praktického lékaře. Pokud se cítí invalidizován pro jedno onemocnění, se kterým je dispenzarizován v odborné ambulanci, je vhodné jako ošetřujícího lékaře uvést lékaře odborného.
  • Není třeba se pro účely posouzení invalidity domáhat "vyšetření posudkovým lékařem" v jeho kanceláři či vyšetřovně na OSSZ. Posudkový lékař IPZS na neurologickém pacientovi obvykle nic posudkového neuvidí a nezjistí nic stran jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Principem posudkového lékařství je zhodnotit podkladovou zdravotnickou dokumentaci, nikoli vyšetřovat. Ošetřující lékař má v zájmu svého pacienta doložit objektivní nálezy z vyšetření, která byla provedena za účelem diagnostiky a léčby.
  • Důležité je pečlivě vyplnit profesní a osobní dotazník, případně přiložit deník migrenika apod. Osobní dotazník (Vyjádření žadatele k pracovní schopnosti v souvislosti se zdravotním stavem) slouží jako doplnění formuláře vyplňovaného od ošetřujícího lékaře, ve kterém je také kolonka "subjektivně". Subjektivní obtíže nejsou rozhodující, ale mají sloužit ošetřujícím lékařům k indikaci vyšetření a léčby a posléze ke zhodnocení efektu léčby a režimových opatření.

  • Stížnost může klient podat v případě nekorektního či přezíravého jednání, nedodržování kodexu zaměstnance, upření práv občana apod. Důvodem ke stížnosti však není nespokojenost s výsledkem posouzení.
  • Proti posudku IPZS se sice nelze odvolat, ale lze se na odvolání začít připravovat. Odvolat se lze až proti rozhodnutí ČSSZ o invalidním důchodu. Příprava na odvolání může spočívat v objednání na nějaké vyšetření, v kompletaci dříve nedoložené dokumentace, kterou s odvoláním zašlete apod.
  • Každým podáním občana týkajícího se nějakého konkrétního posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení se Institut posuzování zdravotního stavu zabývá. Může to být podnět týkající se oznamovatele osobně, ale i týkající se jiných osob – zde samozřejmě s dodržením pravidel GDPR a mlčenlivosti.
  • Ošetřující lékař není totéž co lékař praktický. Ošetřující lékař je ten, který klienta vyšetřuje a léčí, nastavuje mu léčebný režim a uznává ho dočasně práce neschopným tím, že mu vystaví Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.

Potřebuji poradit

* Uděluji tímto Migréna-help, Spojené hlavy, z.s. se sídlem Mátová 252, Praha 10, IČ 08691724 jako správci svůj výslovný souhlas se zpracováním mých uvedených osobních údajů, tj. jména, příjmení, e-mailu, telefonního čísla a dotazu jako takového, a to pro účely vytvoření a udržování databáze uživatelů poradenství poskytované Migréna-help, Spojené hlavy z.s. a pro účely zodpovězení položeného dotazu. Tento svůj dobrovolný souhlas uděluji podle článku 6 odst. 1 písm. a) Obecného nařízení o ochraně osobních údajů 2016/679 na dobu 5 let. Jsem si vědom/a toho, že tento svůj souhlas mohu kdykoli odvolat, požadovat přístup k mým osobním údajům, jejich opravu nebo zpracování, popřípadě omezení zpracování, a vznést námitku proti zpracování, a to na výše uvedené adrese nebo elektronicky na adrese migrena.help.zs@gmail.com. Dále jsem si vědom/a toho, že mohu podat stížnost proti zpracování mých osobních údajů u Úřadu pro ochranu osobních údajů.


Potřebujete poradit?