Potřebujete poradit, co a jak ve vaší situaci?

Poradna: nejčastější dotazy

  • Jaké výhody se pojí se statusem OZZ (osoba se zdravotním znevýhodněním)?

Pokud si kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu nemůžete najít si práci, můžete si zažádat o status osoby se zdravotním znevýhodněním (OZZ). Vy osobně nedostanete žádný příspěvek, ale váš zaměstnavatel jej získá od Úřadu práce, a bude tak motivován vás zaměstnávat. Status OZZ se nedá kombinovat s pobíráním invalidního důchodu. Více informací najdete zde. Zde je také doporučený vzor žádosti.

  • Jaké jsou možnosti ve změně rozvržení pracovní doby pro osoby s migrénou?

Krátce a laicky řečeno: Vše záleží na tom, jak se dohodnete se zaměstnavatelem. I kdybyste se prokázali doporučením od lékaře, zaměstnavatel nemá žádnou povinnost učinit výjimku - kromě níže specifikovaných výjimek, které však nesouvisejí přímo s migrénou:

- Můžete si sjednat tzv. dohodu o odchylné úpravě pracovní doby. Ta může být sjednána výhradně individuální dohodou mezi konkrétním zaměstnancem a zaměstnavatelem. 

- Při rozvržení týdenní pracovní doby může dojít v podstatě k jakékoliv dohodě, která bude zaměstnavateli a zaměstnanci vyhovovat, a na níž se dohodnou. Záleží především na provozních možnostech zaměstnavatele, zda může požadavku zaměstnance vyhovět.

- Výjimkou v tomto směru je § 241 odst. 2 ZP, který dává právo zaměstnancům, kteří pečují o dítě do věku 15 let, těhotným zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o osoby závislé na pomoci jiných fyzických osob, na úpravu pracovní doby. Zaměstnavatel musí žádosti těchto zaměstnanců o kratší pracovní dobu nebo o jinou úpravu stanovené týdenní pracovní doby vyhovět.

- Platí zásada, že zaměstnavatel je povinen poskytnout podle § 88 ZP zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v rozsahu nejméně 30 minut a u mladistvého zaměstnance je povinnost zpřísněna tak, že musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Délka pracovní směny při jakékoliv individuální úpravě rozvržené pracovní doby nesmí potom přesáhnout 12 hodin.

- Zaměstnavatel je také povinen poskytnout zaměstnanci nepřetržitý odpočinek mezi směnami, a to alespoň v rozsahu 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. 

- Zaměstnavatel je také povinen dodržet povinnost poskytovat zaměstnanci nepřetržitý odpočinek v týdnu během období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů alespoň v rozsahu 35 hodin a u mladistvého zaměstnance do 18 let musí tento nepřetržitý odpočinek v týdnu činit alespoň 48 hodin. 

  • Má člověk s migrénou nárok na průkaz ZTP (průkaz osoby se zdravotním postižením)?

Nárok na průkaz ZTP má pouze osoba s těžkým tělesným nebo psychickým postižením s trvalou ztrátou orientace. Migréna tedy do této kategorie nespadá, jelikož ztráta orientace (např. při zrakové nebo sluchové auře) je pouze přechodná.

  • Má člověk s migrénou nárok na průkaz TP (průkaz osoby s tělesným postižením)?

Člověk s migrénou se může ucházet o průkaz TP. Ten náleží osobě, která má: "stavy spojené s často se opakujícími poruchami vědomí nebo závrativými stavy". Návod, jak postupovat při žádosti o průkaz, naleznete na uvedeném odkazu.

Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na tyto základní výhody:

- Vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sezení vázáno na zakoupení místenky.

- Přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech, ani obstarávání placených služeb, ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

Jedná se o nejnižší stupeň průkazu, na který se nevztahují výhody týkající se slev v prostředcích hromadné dopravy, zlevněného vstupného na kulturní či sportovní akce, možnosti získat parkovací průkaz do auta, příspěvek na mobilitu a další benefity. 

  • Má člověk s migrénou nárok na ID (invalidní důchod)?

Podle dostupných informací lze v zatím poměrně vzácných případech při migréně dosáhnout na 1. stupeň invalidního důchodu. Pracovní výkonnost musí být snížena o 35 %. Šanci na přiznání ID zvyšuje přidružená diagnóza, např. deprese. Před podáním žádosti o ID však doporučujeme nejprve probrat možnosti preventivní léčby s ošetřujícím lékařem pro snížení závažnosti vaší migrény.

Žádost podáváte na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a potřebujete k ní určité podklady. Podrobný postup je popsán zde,

  • Má člověk s migrénou nárok na převedení na jinou práci?

Lékař zajišťující pracovnělékařské služby ("závodní" lékař) vydá zaměstnanci lékařský posudek a na základě výsledku tohoto posudku se stanoví postup. Bude-li lékařem stanovená případná neschopnost shledána jako dočasná, je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, aniž by mohl ukončit pracovní poměr výpovědí z jeho strany. Bude-li tato neschopnost shledána jednoznačně jako trvalá, přichází v úvahu ukončení pracovního poměru dle § 52 písmeno e) ZP. Při platně dané výpovědi dle tohoto ustanovení nenáleží zaměstnanci odstupné. Ukončení pracovního poměru dohodou tím samozřejmě není vyloučeno. Více zde:

- Zákoník práce ukládá v ustanovení § 103 odst. 1 písmeno a) zaměstnavateli povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. 

- Dále dle § 41 odst. 1 písmeno f) ZP je povinen převést zaměstnance na jinou práci, je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým pro noční práci.

- Tato povinnost je zaměstnavateli uložena i v případě, že má na řešení této situace jiný názor, nebo by mu to s ohledem na provoz činilo problémy (tj. nemá takovou pozici vytvořenou).

- Práce, na kterou by zaměstnavatel zaměstnance měl převést, musí být konána v denní dobu a musí být pro zaměstnance vhodná ze zdravotního hlediska a pokud možno má taková práce využívat kvalifikaci zaměstnance.

Není-li možné dosáhnout účelu převedení převedením zaměstnance v rámci pracovní smlouvy, může ho zaměstnavatel převést v těchto případech i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil, ale zároveň je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.

- Zaměstnavatel je také povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat, a dochází-li převedením zaměstnance ke změně pracovní smlouvy, je zaměstnavatel povinen vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání.

Pokud by zaměstnavatel pro zaměstnance žádnou jinou práci v době jeho dočasné nezpůsobilosti neměl, nastaly by překážky v práci na jeho straně. Po dobu těchto překážek by zaměstnanec nekonal práci a pobíral by náhradu mzdy ve výši jeho průměrného výdělku.

- Co se týče výpovědi dle § 53 odst. 1 písmeno e) ZP je zaměstnavateli zakázáno dát zaměstnanci výpověď v době (ochranné době), kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dočasně nezpůsobilým pro noční práci.

  • Chce s vámi zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr kvůli častým záchvatům migrény?

Zákoník práce rozeznává dva výpovědní důvody, které může zaměstnavatel použít kvůli zhoršenému zdraví zaměstnance. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď:

- Nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice;

- pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

S prvním je spojen nárok na minimálně dvanáctiměsíční odstupné. Ovšem s tím druhým nikoliv. Mnozí by se asi byť neplatné výpovědi, s níž je spojena výplata nejméně dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku, nebránili, ale té druhé nejspíš ano. Stejně tak se jí bránil zaměstnanec v případu, který si přiblížíme.

Podle § 52 písm. e) ZP může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

K výpovědi z pracovního poměru (podle § 52 písm. e) ZP) smí zaměstnavatel přistoupit, jen jestliže zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, který nebyl způsoben pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání (§ 52 písm. d) ZP), pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci.

Lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nestanoví (a neprokazují) autoritativně (závazným a zásadně konečným způsobem), že by posuzovaný zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, neboť poskytují zaměstnanci, zaměstnavateli i soudům (správním úřadům a jiným orgánům) pouze nezávazné "dobrozdání" o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci.

  • Pracovní náplň: více druhů práce

Má-li zaměstnanec u zaměstnavatele podle sjednaných pracovních podmínek vykonávat více druhů práce a pozbyl-li dlouhodobě zdravotní způsobilost pro výkon sjednané práce ve vztahu k některému z nich, může zaměstnavatel zaměstnanci namísto práce, pro jejíž výkon dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, přidělovat práci odpovídající tomu (těm) ze sjednaných druhů práce, kterého (kterých) se dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti netýká.

Zaměstnavatel totiž nemusí vůči zaměstnanci, s nímž sjednal více druhů práce, plnit svou povinnost přidělovat mu práci podle pracovní smlouvy jen přidělováním všech sjednaných druhů práce současně; stačí, že zaměstnanci přiděluje práci odpovídající alespoň jednomu z nich. Může-li zaměstnavatel vzhledem ke sjednaným pracovním podmínkám přidělovat zaměstnanci jinou práci než tu, pro jejíž výkon dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, není nesplňování zdravotních předpokladů pro výkon práce důvodem k rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele, je-li zaměstnanec zdravotně způsobilý konat jinou z více sjednaných prací.

Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti pro výkon sjednané práce (podle § 52 písm. e) ZP), jestliže zaměstnanec zdravotní způsobilost dlouhodobě pozbyl jen ve vztahu k jednomu z více sjednaných druhů práce.

I kdyby zaměstnavatel neměl pro zaměstnance práci v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době, může to být pouze důvodem pro snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo pro rozhodnutí zaměstnavatele o přijetí jiné organizační změny, vzhledem k níž se zaměstnanec stane nadbytečným (§ 52 písm. c) ZP), samo o sobě (bez dalšího) však nemůže pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti jen ve vztahu k jednomu z více sjednaných druhů práce vést - v souladu se zákonem - k rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele.

Podepsáno?

I když jste podepsali výpověď, můžete se obrátit na soud. (Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.)

Při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod (podle § 52 písm. e) ZP), může soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí vycházet (jen) z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (z rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává). A to pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti.

V případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný anebo z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném soudním řízení fakt, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků.

Výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru daná zaměstnanci (podle § 52 písm. e) ZP) není neplatným pracovněprávním úkonem (jednáním) jen proto, že zaměstnavatel přistoupil k výpovědi pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost zaměstnance, aniž by měl rozvázání pracovního poměru podložené (řádným a účinným) lékařským posudkem.

Soud může shledat výpověď neplatnou i tehdy, kdy zaměstnavatel dokazováním (zejména znaleckými posudky) dostatečně neprokáže, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost.

Před podpisem se poraďte!

Z předchozích odstavců tedy vyplývá, že ani lékařský posudek, ani nemožnost vykonávat všechny druhy práce z pracovní náplně nejsou důvodem k tomu, abyste se nechali dotlačit zaměstnavatelem k podpisu dokumentu, se kterým nesouhlasíte. Pořiďte si raději jeho kopie a obraťte se na nejbližší bezplatnou právní poradnu v místě vašeho bydliště. Velmi často bývají poskytovány obecními úřady nebo neziskovými organizacemi.

Ve zkratce

- K výpovědi z pracovního poměru smí zaměstnavatel přistoupit, jen jestliže zaměstnanec pozbyl kvůli častým záchvatům migrény dlouhodobě způsobilost dělat dále dosavadní práci. Musí to vyplývat z z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Ale ani tento posudek nemusí být v případě, že dojde na soud, brán jako nevyvratitelný. Zaměstnavatel musí vaši nezpůsobilost dostatečně prokázat.

- Pokud máte v pracovní náplni více druhů činností a záchvaty migrény vám nedovolují vykonávat pouze některou z nich, také to není důvod k výpovědi. Zaměstnavatel musí provést organizační změny, z nich sice může vyplynout, že vás propustí kvůli nadbytečnosti, ale to už jsou jiné okolnosti

- Nepodepisujte nic, čemu nerozumíte. Pořiďte si kopie dokumentů a obraťte se na nejbližší bezplatnou právní poradnu v místě vašeho bydliště. Velmi často bývají poskytovány obecními úřady nebo neziskovými organizacemi.


Potřebuji poradit

* Uděluji tímto Migréna-help, Spojené hlavy, z.s. se sídlem Mátová 252, Praha 10, IČ 08691724 jako správci svůj výslovný souhlas se zpracováním mých uvedených osobních údajů, tj. jména, příjmení, e-mailu, telefonního čísla a dotazu jako takového, a to pro účely vytvoření a udržování databáze uživatelů poradenství poskytované Migréna-help, Spojené hlavy z.s. a pro účely zodpovězení položeného dotazu. Tento svůj dobrovolný souhlas uděluji podle článku 6 odst. 1 písm. a) Obecného nařízení o ochraně osobních údajů 2016/679 na dobu 5 let. Jsem si vědom/a toho, že tento svůj souhlas mohu kdykoli odvolat, požadovat přístup k mým osobním údajům, jejich opravu nebo zpracování, popřípadě omezení zpracování, a vznést námitku proti zpracování, a to na výše uvedené adrese nebo elektronicky na adrese migrena.help.zs@gmail.com. Dále jsem si vědom/a toho, že mohu podat stížnost proti zpracování mých osobních údajů u Úřadu pro ochranu osobních údajů.


Potřebujete poradit?