Jak ovlivňuje migrénu hlad, žízeň, půst nebo nadváha?

13.10.2020

Hladovka, nepravidelná strava, dehydratace nebo pár kilo navíc - na všechny tyto faktory je mozek člověka s migrénou velmi citlivý a pokud uděláte ve svém životě pár drobných změn, může to vaše zdraví spojené s migrénou významně ovlivnit. Připravili jsme pro vás rozhovor s Elizabeth Leroux, respektovanou neuroložkou a ředitelkou Kliniky pro bolesti hlavy na Montrealské univerzitě. 

Proč nemůžou lidé s chronickou migrénou vynechávat jídla jako ostatní lidé?  

Elizabeth Leroux
Elizabeth Leroux

Každý člověk trpící migrénou si musí uvědomit, že jeho mozek špatně toleruje změny. Takže když vynechá jídlo nebo pití, může si vyvolat záchvat migrény. Při hladovění klesá glukóza, narůstají hodnoty inzulínu a takový stav může spustit záchvat. Co se týče příjmu tekutin, tak u dehydratace to dosud nebylo potvrzeno, nicméně nedostatek tekutin je dalším jasným spouštěčem záchvatu migrény.

A co půst? Jaká jsou rizika půstu a přerušovaného půstu pro lidi žijící s migrénou?

Mozek člověka s migrénou reaguje jinak vůči podnětům, které jsou biologicky "normální". Jednoduše řečeno to znamená, že pokud vybočíme z přirozeného rytmu - hladovění, dehydratace, tělo nám dá záchvatem migrény jasně najevo, že tohle se mu nelíbí. Proč tomu tak je a jaké receptory to regulují, nebylo zatím zjištěno. Nicméně během mé praxe jsem zaznamenala velký nárůst návštěv na pohotovosti právě během Ramadánu, pro který je půst typický. Uvedu vám hezký příklad, jak citlivě se s touto problematikou dá pracovat. Muslimové, kteří trpí migrénou, se se svým imánem dohodnou a půst je jim odpuštěn, aniž by to mělo vliv na jejich víru. Takový přístup respektuji nejen jako lékařka, ale především jako člověk.

Na začátku jsme zmínili, že hmotnost ovlivňuje četnost záchvatů migrény. Je to skutečně pravda?

Ano, je. Mezi nadváhou a častějšími záchvaty migrény existuje jasná souvislost. Jako lékaři máme dvě vysvětlení. Prvním je, že tuková tkáň je zánětlivá a zánět podporuje vznik migrény. Druhým je, že nadváha způsobuje zvýšenou střevní propustnost. To znamená, že do krevního oběhu se dostávají molekuly, které tam za správné tělesné hmotnosti nejsou, a způsobují záchvaty migrény. Navíc, člověk s nadváhou si nezdravě zatěžuje páteř, a to může být také spojeno s rozvojem migrény. Další věcí je, že tuková tkáň ovlivňuje hormony, vytváří estrogen a tento výkyv ovlivňuje pacienty, kteří jsou na změny hormonů citliví.

Jak tedy mají lidé trpící migrénou ideálně hubnout?

V první řadě se musíte obrnit trpělivostí a nic neuspěchat. Hubnutí musí být pozvolné, bez hladovění a jiných nežádoucích extrémů. Pokud chce člověk trpící migrénou snížit svoji váhu, musí především snížit příjem kalorií. Jsem stejně jako většina výživových poradců proti extrémním dietám, takže doporučuji stravování, které je dlouhodobě udržitelné. Je potřeba zvýšit příjem bílkovin, zeleniny, omezit cukry a zmenšit porce. U hubnutí hraje velmi důležitou roli i pitný režim. Říká se, že hlad je převlečená žízeň a někdy tomu tak doopravdy je. A nezastupitelné místo při správném hubnutí má spánek. Nedostatek spánku má spojitost s přibíráním na váze, a tady se opět dostáváme do začarovaného kruhu. Nespíte, tloustnete, rozhodíte si hormonální rovnováhu a vyvoláte si záchvat migrény. Vždycky je dobré, když člověk pojme hubnutí jako změnu životního stylu, ve kterém je mu dobře. Jídlo by mělo dělat radost.

Oblíbená je ketodieta, při které si hlídáte příjem sacharidů. Co na to migréna?

Vím, že existují důkazy, která podporuje tvrzení, že regulování cukru a ketogenní dieta může pozitivně ovlivnit migrénu. Někteří pacienti drželi ketodietu dva, tři měsíce a cítili se lépe. Ale pozor. Ketogenní dieta není bezpečná pro každého a není jednoduché se tímto způsobem dlouhodobě stravovat. Než se do ketodiety pustíte, určitě je dobré probrat všechny podrobnosti s výživovým poradcem. Já svým pacientům doporučuji začít menší změnou stravy, například zkusit středomořskou dietu a stravovat se jednoduše zdravěji.

Říká se, že pitný režim je alfa omega pro fungování našeho mozku. Jak správně pít a jak poznáme, že jsme dehydratovaní?

Ano, je to pravda. Bez vody by mozek nefungoval správně. V buňkách a kolem buněk je hodně vody, která je pro jejich správné fungování velmi důležitá. Pro správné fungování mozku jsou nezbytné i látky, které voda obsahuje -glukóza, železo, sodík a draslík, kterým říkáme elektrolyty. A jak poznáte, že jste dehydratovaní. Prvním příznakem je sucho v ústech, ten pocit zná asi každý z nás. Dalším příznakem je tmavší moč - čím méně pijeme, tím více se moč stává koncentrovanou. Nedostatek vody může způsobit pocit slabosti či závratě a velmi rychle se projeví i na kvalitě pleti a vlasů.

Kolik vody musíme vypít, aby "tělo bylo spokojené". A jsou i jiné způsoby, jak být dostatečně hydratovaní?

Snad všude se můžete dočíst, že za den byste měli vypít 8 sklenic vody. Je to však jen orientační údaj. To, kolik vody byste měli ideálně vypít během dne, závisí hlavně na tělesné hmotnosti. Vodu v těle reguluje mozek a ledviny a příjem tekutin je proto velmi individuální. Někteří lidí v sobě vodu "udrží" a některými projde a většinu jí vyloučí. Ale určitě nezkazíte nic tím, když do svého pitného režimu přidáte několik skleniček vody navíc a velmi rychle poznáte, zda vám to vyhovuje. Přidejte si do vody okurku, mátu, citron, nebo si vařte bylinkové čaje. Pitný režim pro vás bude hned chutnější. Hydratovat můžete i zeleninou a ovocem, v obou je hodně vody. Ale pozor na ovoce, které obsahuje zbytečně hodně cukru. 

Je ve vodě něco, co nás může dehydratovat?

Určitě a na tyto nápoje si musí každý, nejen člověk trpící migrénou, dávat pozor. Náš organismus zaručeně dehydruje alkohol, slazené a slané nápoje. Tělo po jejich konzumaci bude naopak potřebovat ještě víc vody. A špatnou zprávu mám také pro milovníky kávy, která je močopudná a vodu z těla nám tak uměle odvádí.

Jsou případy, kdy je člověk dehydrovaný natolik, že musí dostat infuzi?

Ano a není to nijak neobvyklé. Pacienti, kteří mají déletrvající nevolnosti a zvrací nebo mají průjem, trpí velkou ztrátou vody nebo ji nemohou v sobě udržet. V této situaci je potřeba navštívit pohotovost, kde jim lékaři doplní vodu jinou cestou - infuzí.

Na závěr nám poraďte, jak mají lidé trpící migrénou vybalancovat zdravé stravování a pitný režim s potravinami, které jsou spouštěči jejich záchvatů?

Rozumím, může se to zdát složité, ale já vždy pacientům dávám jedinou radu: "Čím zdravěji budete žít, tím budete zdravější." Seznam spouštěčů je nekonečný a myslím, že jejich hledání je přeceňované a naše stravování velmi komplikuje. Když bezpečně poznáte potravinu, která je spouštěčem vašich záchvatů, vynechte ji, ale víc bych se netrápila.

Dr. Elizabeth Leroux je respektovaná neuroložka pro bolesti hlavy momentálné působící v Brunswickém centru zdraví v Montrealu. Předtím pracovala pro Kliniku pro bolesti hlavy na Montrealské univerzitě a pro CHAMP program na Univerzitě v Calgary. Dr. Leroux je prezidentkou Kanadské společnosti pro bolesti hlavy a zakladatelkou a předsedkyní Migréna Kanada. Je také členkou HIS-GPAC a působí ve vědecké poradní radě Amerického registru pro výzkum migrény. Její nynější zaměření zahrnuje terapeutické vzdělávání a advokacii pacientů. 

Zdroj: Migraine World Summit