Martina H.
Migrénu Martině výrazně zhoršil covid, na neurologa čekala půl roku
I když se Martina z Prahy (28) dlouhodobě potýká s migrénou, je velmi aktivní. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudovala bohemistiku a od té doby pracuje v médiích. Protože ji ale vždy lákal i zpěv, začala při práci ještě studovat Pražskou konzervatoř a pravidelně vystupovat na koncertech. To vše zvládá navzdory tomu, že se jí migréna v posledním roce výrazně zhoršila. Trápí se s ní už od dětství. "Když jsem byla malá, občas jsem viděla na stropě různé obrazce. V naší rodině ale nikdo migrénu neznal, takže si všichni mysleli, že se mi něco zdá. Až později mi došlo, že se jedná o migrénu s aurou," vzpomíná Martina.
Tenkrát u ní k podobným stavům docházelo jednou za několik měsíců. Co je příčinou, si uvědomila až kolem svých 20 let, kdy se jí ataky začaly vracet každý měsíc. "Jejich průběh byl v té době vždy podobný a já se s nimi naučila fungovat," popisuje Martina. Záchvaty se u ní projevovaly vizuálními aurami a objevovaly se jí mžitky před očima, po kterých přicházely bolesti jedné strany hlavy. Zabírala na ně však běžná analgetika, a tak nepotřebovala pomoc neurologa. "Minulý rok v září mi nemoc bohužel úplně proměnil covid. Prodělala jsem mutaci omikronu, která měla migrenózní projev. Nebyla tak náročná na kašel a dýchání, ale na bolesti hlavy. Dosud trpím postcovidovým syndromem," říká Martina.
Po covidu začala mít záchvaty každý den a léky, které do té doby užívala, jí zabírat přestaly. Ataky navíc měly pokaždé jinou podobu, někdy byly bez aury a intenzivně ji bolela hlava, jindy Martině pískalo v uších. "Covid nemoc podstatně zhoršil. Po jeho prodělání jsem hned v říjnu navštívila neuroložku, která mi řekla, že se s tímto stavem setkává a postupně mě to přejde," popisuje. To se ale nestalo a Martině pak kvůli dlouhému objednacímu termínu trvalo půl roku, než se na neurologii dostala znovu. Mezitím jí neuroložka, s níž byla ve spojení pouze po telefonu, předepisovala léky na dálku. Fungovat mohla jen díky užívání triptanů, které musela brát často. "Později mi je však už na neurologii předepisovat nechtěli, a tak jsem se musela obrátit na svou praktickou lékařku. Nic jiného mi nezbývalo, protože záchvaty přicházely každý den. Jako zpěvačka navíc musím používat hlavovou rezonanci, takže pro mě bylo nesmírně náročné všechno zvládat," přibližuje Martina.
Když po půl roce neurologii konečně navštívila osobně, vytkli jí, že trpí nadužíváním triptanů. "Snažila jsem se paní doktorce vysvětlit, že jinou možnost, jak svou situaci řešit, jsem neměla," vysvětluje.Na neurologii jí pak nasadili preventivní léčbu ve formě antidepresiv, která její stav zlepšila.
Migréna se teď u ní objevuje asi dvakrát týdně. "Mám štěstí, že mohu novinařinu dělat z domu, kde je úplný klid. Ve škole jsem však v poslední době hodně chyběla nebo z ní musela odcházet. Migréna se mi často spouštěla při hodinách zpěvu nebo před nimi, když jsem čekala, až na mě přijde řada. V tu chvíli totiž slyšíte velmi vysoké vibrace ostatních studentů, kteří zrovna zpívají nebo hrají na nějaký hudební nástroj," přibližuje potíže Martina. Studium ale nevzdala a svoje koncerty zatím kvůli migréně také nikdy nezrušila. Několikrát se jí však stalo, že při nich trpěla nejenom velkými bolestmi hlavy, ale i závratí. "Zvládla jsem je odezpívat, ale můj výkon byl migrénou hodně poznamenaný, takže jsem s ním vůbec nebyla spokojená," přiznává.
Pokud jí to zdravotní stav dovolí, měla by konzervatoř dokončit v letošním roce. Poté se chce dál věnovat jak psaní, tak koncertnímu vystupování. "I když průběh mé migrény zatím není tak předvídatelný jako před covidem, snažím se fungovat co nejlépe. Věřím, že díky nové léčbě bude brzy všechno stejné jako dřív. Hodně mi pomáhá také nezisková organizace Migréna-help, na kterou se obracím v případě velkých potíží. Nemocným s migrénou pomáhá jak formou poradenství a psychoterapie, tak prostřednictvím různých besed a workshopů," dodává Martina.