Karla

Přiznám se, že jsem netušila, že něco takového existuje

Je mi 34 let a migréna se mi objevila na střední škole. Byla to její klasická podoba, která je asi nejčastější. Nesnesitelná bolest hlavy a závratě. Tenkrát jsem navštívila neurologa u nás ve městě, který mě poslal na EEG, na kterém byly vidět výkyvy, ale nic hrozného. Nasadil mi léky, které jsem brala při záchvatu. Příčinou mých stavů byl nejspíš stres ve škole. Už od jakživa jsem ,,stresařka", když mám mluvit před více lidmi, a střední byla pro mě v tomto směru náročná. 

Po skončení střední školy záchvaty migrény ustoupily a měla jsem pár let klid, a i když jsem dále studovala vyšší odbornou školu, tak se neobjevily. Díky Bohu. Myslela jsem si, že mám vyhráno a období bolesti mám zdárně za sebou. Jenže... 

Po absolvování vyšší odborné školy jsem nastoupila do firmy, kde jsem pracovala na 3 směny. To jsem zvládala, i když jsem byla čím dál častěji unavená, hlavně při noční směně.

Zhruba po 2 letech nám ve firmě zavedli ,,nerovnoměrnou pracovní dobu", kdy jsme každý týden pracovali různý počet hodin. Většinou jsme pracovali od pondělí do pátku 10 hodin denně, někdy denně 11 hodin (ranní, odpolední). To období trvalo rok a bylo to opravdu náročné, jak psychicky, tak i fyzicky. To jsem si říkala ,,zlatý 3-směnný provoz". V období nerovnoměrného provozu jsem začínala mít mžitky před očima. Nevěděla jsem, co se děje, a bylo to opravdu nepříjemné. Někdy se objevila i bolest hlavy, ale někdy jsem to měla bez bolesti, jen jsem prostě neviděla. Většinou mi pomohl brufen a opravdu hodně vody. Zhruba do půl hodinky byl klid. Tyto stavy se mi objevovaly čím dál častěji a mě to čím dál více znervózňovalo. V práci jsem samozřejmě nikomu nic neřekla, i když jsem nepoznávala lidi, kteří na mě mluvili. 

Rozhodla jsem se, že navštívím očního lékaře. Po různých vyšetřeních u očaře mi paní doktorka zjistila, že mi něco tlačí na nervy u levého oka a napsala mi doporučení na neurologii. Neurolog, ke kterému jsem chodila na střední škole byl již v důchodu, proto jsem musela hledat nového a projížděla jsem různá doporučení na internetu. Našla jsem jednu paní neuroložku v jiném městě, než bydlím, a navštívila ji. Poslala mě na CT, které bylo naštěstí v pořádku, a po vyšetření mi diagnostikovala migrénu s aurou. Přiznám se, že jsem netušila, že něco takového existuje.  

Bohužel tato diagnóza je se mnou už několik let a stále nemůžeme přijít na správnou léčbu. Dokonce jsem změnila i zaměstnání. Už 3 roky pracuji ve státní správě, tudíž nemám tak stresové zaměstnání jako ve fabrice. Jsem v zaměstnání spokojená, v osobním životě šťastná, ale migréna s aurou mě bohužel nechce opustit.  

Zkoušely jsme různé léky, ale zatím nemělo nic úspěch. Nyní beru léky na prokrvení cév v mozku, blokátory kalciových kanálů, antidepresiva na zklidnění a čípky při akutních potížích. Léky užívám denně a i tak mám stále problémy. Bolesti hlavy mám několikrát do měsíce a výpadky zraku taktéž.

Do toho jsem ještě byla v září roku 2020 pozitivní na Covid 19 a takovou bolest hlavy, jakou jsem měla při tomto onemocnění, jsem ještě nikdy v životě nezažila. V noci jsem nemohla spát, žádné léky mi nepomáhaly. Ty čtyři týdny, které jsem byla doma, byly nejhorší v mém životě, co se týče bolesti hlavy.

Doufám, že se nám s paní doktorkou podaří najít tu správnou kombinaci léků, a můj stav bude opět pod kontrolu. Všem vám přeji pevné zdraví a myslete na to, že v tom nejste sami! 

Karla