Co mají společného migréna, deprese a úzkost?

Chronické onemocnění, jako je migréna, ovlivňuje náš život tak intenzivním způsobem, že se člověk snadno cítí smutný, skleslý a frustrovaný. U osob s migrénou je až 2x vyšší pravděpodobnost rozvoje deprese než u osob bez migrény. Přibližně 20 % osob s epizodickou migrénou (tedy záchvaty 14 a méně dní v měsíci) má zároveň depresi a úzkosti. U osob s chronickou migrénou (tedy 15 a více záchvatů v měsíci) mluvíme dokonce až o 30-50 %.

Lékaři si v současné chvíli stále nejsou jisti, o jaké konkrétní spojení mezi migrénou, depresí a úzkostí jde. Předpokládá se, že vztah je obousměrný. Migréna zvyšuje riziko rozvoje deprese, a naopak deprese zvyšuje riziko vzniku migrény. Stejně jako migréna se deprese a úzkost mohou vyskytovat i v rodinách (jedinec k nim tedy má vyšší predispozici).

Příznaky 

Běžné příznaky úzkosti, jako je nadměrná obava, strach a podrážděnost, mohou vycházet právě z migrény. Lidé se obávají, kdy přijde další záchvat, a cítí se kvůli nepředvídatelnosti své nemoci bezmocní. Zároveň pociťují frustraci z toho, jak migréna ovlivňuje jejich život.

Mezi příznaky deprese patří: únava, ztráta zájmu o různé činnosti, ztráta potěšení z věcí, které člověka dříve naplňovaly, změny spánku a stravovacích návyků, pocity smutku a beznaděje. Všechny tyto příznaky úzce souvisí s příznaky migrény, jako jsou: nespavost, ztráta chuti k jídlu a malátnost.

Sebevražedné myšlenky a jednání 

Migréna, deprese i úzkostné poruchy zvyšují riziko sebevraždy. Výzkum z roku 2017, který se věnoval výskytu sebevražedných myšlenek u pacientů s migrénou, ukázal, že tito pacienti mají k sebevražedným myšlenkám 2,5x vyšší sklony než osoby bez migrény.

Mezi varovné příznaky patří:

• mluvení nebo psaní o smrti
• rozdávání důležitých věcí
• hovory o tom, jak se člověk pro ostatní cítí jako zátěž
• zvýšené užívání alkoholu nebo drog
• bezohledné chování
• extrémní sociální izolace
• pocity beznaděje

Pokud o sebevraždě vážně uvažujete vy, nebo někdo, koho znáte, neváhejte vyhledat odbornou pomoc.

Možnosti léčby 

Deprese i úzkost jsou léčitelné mnoha způsoby. Jednak léky, které se zaměřují na neurotransmitery (přenašeče vzruchů v nervové soustavě), jednak množstvím nefarmakologických postupů, např. psychoterapií, biofeedbackem, relaxačními technikami atp.

• Antidepresiva jsou úspěšně užívána jak v léčbě deprese, tak v preventivní léčbě migrény. Navíc k ovlivnění migrény dochází i v případě, že u člověka nejsou přítomny symptomy deprese. 
• Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) pomáhá lidem lépe zvládat stres a měnit způsoby, jak přemýšlejí a jednají. 
• Relaxační terapie pomáhají nejen s depresí a úzkostí, ale také se stresem, který může příznaky migrény zhoršit. 
• Biofeedback porovnává různé fyziologické reakce s informacemi biologickými. Člověk je napojen na přístroj, který na obrazovku přenáší informace z nervového systému. Biofeedback, kromě jiného, pomáhá také s migrénou. 

• Důležitou součástí léčby je také aktivní a zdravý životní styl a pravidelný spánkový režim.

Doporučení

Zůstaňte v kontaktu s přáteli a rodinou. Možná někdy budete muset kvůli migréně zrušit schůzku, nebo odejít dříve, ale nepřestávejte si dělat plány. Nestahujte se do sebe a nenechávejte se migrénou odradit od společenského života. Více než cokoliv jiného je důležité si uvědomit, že migréna, úzkost nebo deprese nejsou vinou daného člověka a že existují možnosti léčby.

Zdroje: American Migraine Foundation, Neurologie pro praxi