Migréna jako systémové téma: co přinesl kulatý stůl v Poslanecké sněmovně

V Poslanecké sněmovně se u jednoho stolu sešli lidé, kteří mají v rukou různé části řešení péče o pacienty s migrénou: ministr zdravotnictví, ředitel SÚKL, ředitel ÚZIS, zástupkyně VZP, praktičtí lékaři, specialisté, farmakoekonom, evropská pacientská aliance i pacientská organizace Migréna-help. Tématem nebylo, zda je migréna závažná. Tématem bylo, co je potřeba udělat, aby se pacienti v systému neztráceli a dostali se včas k účinné léčbě.

Dne 16. dubna 2026 jsme ve spolupráci s Medical Tribune uspořádali v Poslanecké sněmovně kulatý stůl Migréna v Česku: náklad, nebo investice? Jak naplnit evropská doporučení v praxi. Setkání se konalo pod záštitou poslance Mgr. Václava Pláteníka a navázalo na dlouhodobou advokační práci Migréna-help v oblasti dostupnosti péče, cesty pacienta a systémových bariér v léčbě migrény.

Proč jsme kulatý stůl svolali

Dlouhodobě upozorňujeme, že problém české péče o migrénu nespočívá v tom, že bychom nevěděli, jak migrénu léčit. Problém je v tom, jak je nastavena cesta pacienta systémem: pacienti se často dostávají pozdě k diagnóze, zůstávají u samoléčby nebo neúčinné akutní či preventivní léčby, čekají na specializovanou péči a narážejí na rozdíly mezi regiony i pracovišti. Moderní léčba existuje, ale dostává se jen k části těch, kteří by z ní mohli profitovat.

Kulatý stůl měl proto jasný cíl: propojit pacientskou zkušenost, klinická data, farmakoekonomické argumenty a pohled institucí, které mohou ovlivnit nastavení systému péče. Nešlo o další obecnou debatu o migréně. Chtěli jsme otevřít konkrétní otázku:

Jaký krok může každý sektor udělat, aby se cesta pacienta s migrénou v Česku reálně zlepšila?

Kdo u stolu seděl

Význam kulatého stolu spočíval mimo jiné v tom, že se u jednoho stolu sešli aktéři, kteří se běžně potkávají odděleně, ale pro změnu péče o migrénu jsou potřeba společně.

Debaty se účastnili mimo jiné:

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví ČR,
Mgr. Václav Pláteník, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,
Mgr. Olga Vojtěchová, pacientka s migrénou a manželka ministra zdravotnictví,
prof. Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS ČR,
MUDr. Tomáš Boráň, ředitel SÚKL,
MUDr. Helena Sajdlová, ředitelka odboru smluvní politiky VZP,
MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR,
MUDr. Tomáš Nežádal, předseda Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy,
MUDr. Jiří Neumann, primář neurologického oddělení Nemocnice Chomutov,
Ing. Martin Kolek, farmakoekonom CEEOR,
Elena Ruiz de la Torre, výkonná ředitelka European Migraine and Headache Alliance,
Mgr. Rýza Blažejovská, DiS., předsedkyně Migréna-help.

Od příběhu k datům. A od dat k odpovědnosti

Silným úvodním momentem bylo vystoupení Olgy Vojtěchové, která mluvila nikoli z pozice veřejně známé osoby, ale především jako pacientka. Popsala zkušenost s migrénou před účinnou léčbou a po ní – tedy rozdíl mezi životem, který se musí neustále podřizovat obavě z dalšího záchvatu, a životem, v němž se člověk může znovu spolehnout na vlastní fungování.

Právě tento osobní příběh ukotvil celou debatu v realitě pacientů. Kulatý stůl na něj potom záměrně navázal dalšími perspektivami: evropským kontextem, českými daty, klinickou zkušeností, farmakoekonomickým pohledem a nakonec i popisem cesty pacienta českým systémem z pohledu Migréna-help.

Chtěli jsme tím ukázat, že migréna není "pouze" osobní zkušenost pacienta, ani "pouze" klinická diagnóza, ani "pouze" položka v rozpočtu zdravotních pojišťoven. Je to téma, které propojuje zdravotní péči, pracovní schopnost, sociální systém, ekonomiku a kvalitu života.

A právě proto na konci debaty nestála jen otázka, co o migréně víme, ale také kdo může udělat jaký konkrétní krok, aby se péče o pacienty s migrénou v Česku skutečně posunula.

Co ukázala data

Data ÚZIS ukázala, že migréna je v českém zdravotním systému stále vidět jen částečně. V roce 2024 bylo ve veřejném zdravotním pojištění vykázáno 384 tisíc osob s diagnózou migrény. Nejde však o skutečný počet lidí s migrénou v populaci, ale o vykázanou péči – tedy o ty, kteří se do systému dostali a jejich péče byla pod touto diagnózou zaznamenána. Epidemiologické odhady přitom mluví o 1,5 až 1,7 milionu lidí s migrénou v Česku. Skutečná zátěž onemocnění tak může být několikanásobně vyšší, než ukazují administrativní data zdravotního systému.

Z klinického pohledu zaznělo, že moderní cílená léčba může významně snížit počet migrenózních dní, spotřebu akutní medikace i dopad migrény na běžné fungování. Data z registru ReMig zároveň ukazují, že moderní léčba má dopad nejen na průběh onemocnění, ale i na pracovní schopnost.

Farmakoekonomická část pak ukázala, proč nestačí počítat pouze cenu léčiv. U migrény leží významná část nákladů mimo zdravotnictví: ve ztrátě pracovní produktivity, pracovní neschopnosti, invaliditě, dopadech na zaměstnavatele a v sociálním systému. Podle prezentovaných dat může roční ztráta pracovní produktivity u pacienta s vážnou migrénou přesahovat 320 000 Kč.

Právě to byl jeden z klíčových posunů debaty: nelze se ptát jen na to, kolik stojí léčba. Je potřeba ptát se také, kolik stojí neléčená nebo nedostatečně léčená migréna.

Shoda napříč systémem

Na kulatém stole se opakovaně potvrdilo, že migréna už nemůže být vnímána jen jako individuální problém pacienta. Byla pojmenována jako zdravotní, sociální i ekonomické téma, které vyžaduje systémové řešení.

Napříč účastníky zazněla shoda, že:

migréna má významné dopady na pracovní schopnost, kvalitu života i ekonomiku,
současná cesta pacienta je zatížena konkrétními bariérami,
je potřeba zlepšit dostupnost účinné léčby,
centra pro léčbu bolestí hlavy je nutné hodnotit nejen podle počtu, ale podle reálné kapacity a průchodnosti,
systém potřebuje lepší data,
větší roli má sehrát primární péče,
změna je realistická, pokud budou jednotliví aktéři spolupracovat.

Jedna z hlavních vět, která z debaty vyplynula, zní:

Problém není v nedostatku léčby. Problém je v jejím systémovém nastavení.

Co zaznělo jako konkrétní přísliby a další kroky

Pro Migréna-help je zásadní, že kulatý stůl nepřinesl pouze společné pojmenování problému. Zazněly také konkrétní přísliby, pracovní směry a témata pro další jednání.

1. Migréna má být otevřena v pracovní skupině pro revizi centrové péče

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch otevřel téma revize centrové péče a otázku, zda má být veškerá moderní léčba skutečně vázána pouze na vysoce specializovaná centra, nebo zda by u některých pacientů dávalo smysl hledat jiný model organizace péče.

Ředitel SÚKL Tomáš Boráň přislíbil, že inovativní léčba migrény může být zařazena mezi témata pracovní skupiny pro revizi centrové péče. Zazněla také možnost proaktivně oslovit držitele rozhodnutí o registraci kvůli datům o dopadu případných změn do rozpočtu.

Pro Migréna-help je to jeden z nejdůležitějších výstupů kulatého stolu. Znamená to, že migréna se dostává do prostoru, kde se řeší konkrétní nastavení centrové léčby.

2. Má se otevřít debata o dostupnosti moderní léčby a míře centralizace

Jedním z nejsilnějších témat byla otázka, jak dostat moderní léčbu blíže k pacientům, aniž by se ztratila kvalita a odborná kontrola. V debatě zaznělo, že u části pacientů by v budoucnu mohl dávat smysl model:

léčit v centru → stabilizovat → předat do ambulantní péče.

Takový přístup by mohl uvolnit kapacity specializovaných center pro komplikované pacienty a zároveň zkrátit cestu k léčbě těm, kteří jsou stabilizovaní a nepotřebují dlouhodobě zůstávat v centru.

Nejde o oslabení role center. Naopak. Jde o to, aby centra mohla dělat to, co je jejich nejdůležitější úlohou: pečovat o nejtěžší a nejkomplikovanější pacienty.

3. Je potřeba lépe využít kapacity center a řešit regionální rozdíly

Zástupkyně VZP Helena Sajdlová upozornila, že síť center existuje, ale jejich vytížení je velmi nerovnoměrné. Některá pracoviště přijímají stovky pacientů, jiná jich mají výrazně méně.

Z debaty proto vyplynulo, že nestačí ptát se pouze na počet center na mapě. Je potřeba zjistit:

jak jsou jednotlivá centra skutečně vytížená,
kde pacienti v systému váznou,
proč se v některých regionech dostávají k péči obtížněji,
jak lépe rozložit péči mezi centra, ambulantní neurology a případně další stupně péče.

Důležité je, že v debatě zaznělo i to, že delegování části péče mimo centra není předem vyloučeno, pokud bude systém odborně nastaven a dobře řízen.

4. Primární péče se má zapojit dříve

Předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka otevřeně pojmenoval, že migréna dnes není v primární péči prioritním tématem. Právě praktičtí lékaři přitom často stojí na začátku pacientovy cesty.

Z debaty vyplynuly dva konkrétní kroky:

spolupráce na průzkumu mezi praktickými lékaři, který zmapuje jejich přístup k diagnostice a léčbě migrény,
zařazení migrény do odborného vzdělávání, například formou edukačního bloku na Kongresu primární péče.

Cílem není přenášet veškerou péči o migrénu na praktické lékaře. Cílem je, aby pacient s častými záchvaty nezůstával roky jen u opakované akutní léčby nebo samoléčby, ale byl včas nasměrován dál.

5. Systém potřebuje lepší data

Ředitel ÚZIS prof. Ladislav Dušek upozornil, že dnes neexistuje národní registr migrény a že dostupná data popisují především vykázanou péči. Přislíbil rozpracovat sledování centrové léčby i léčby podle § 16 napříč diagnózami tak, aby nevznikala další zátěž pro zdravotníky.

Zazněla také potřeba lépe sledovat dopady migrény na pracovní schopnost a jednotlivé profese. Tato data mohou v budoucnu pomoci ukázat, kde se investice do účinné léčby promítá nejen ve zdravotnictví, ale i v ekonomice a sociálním systému.

6. Léčba má být posuzována jako investice, nejen jako náklad

Farmakoekonomická data pomohla otevřít zásadní změnu pohledu. Moderní léčba migrény samozřejmě něco stojí. Ale neléčená nebo nedostatečně léčená migréna stojí také: pracovní dny, výkon, jistotu v zaměstnání, sociální výdaje, rodinné fungování i kvalitu života.

Proto z debaty vyplynulo, že u těžší migrény je potřeba hodnotit účinnou léčbu nejen jako náklad zdravotního pojištění, ale také jako možnou investici do pracovní schopnosti, kvality života a celé společnosti.

Co bude Migréna-help dělat dál

Pro nás kulatý stůl nekončí zveřejněním článku ani vydáním výstupů. Naopak. Teď začíná další fáze advokační práce. Budeme usilovat o to, aby přísliby a témata otevřená na kulatém stole nezůstaly jen u debaty.

Jedním z prvních navazujících kroků bude schůzka s ministrem zdravotnictví, na které chceme dále jednat o tom, jak otevřená témata posunout od shody k praktickým krokům. Rádi bychom otevřeli také otázku, zda by péče o pacienty s migrénou neměla mít v Česku dlouhodobější systémový rámec — například v podobě národní strategie pro migrénu.

Konkrétně budeme:

připomínat téma migrény v souvislosti s pracovní skupinou pro revizi centrové péče,
jednat se stakeholdery o dostupnosti moderní léčby a míře její centralizace,
podporovat debatu o efektivnějším využití kapacit center,
sledovat, zda se rozvíjí práce s daty o centrové léčbě a dopadech migrény na pracovní schopnost,
spolupracovat na zapojení praktických lékařů,
podporovat vznik průzkumu mezi praktiky a edukačních aktivit,
dál přinášet pacientskou zkušenost do odborné a politické debaty,
sdílet výstupy kulatého stolu s odborníky, institucemi, pacienty i veřejností.

Naším cílem je jednoduchá věc: aby pacient s migrénou dříve vstoupil do systému, neztratil se po cestě a dostal se k účinné léčbě ve chvíli, kdy ji potřebuje.

Proč je to důležité pro pacienty

Pro pacienta mohou znít slova jako centrová péče, preskripce, § 16 nebo farmakoekonomika vzdáleně. Ve skutečnosti ale rozhodují o velmi praktických věcech.

Rozhodují o tom, zda pacient ví, kam se obrátit. Zda ho praktický lékař včas odešle dál. Zda neurolog rozpozná, že akutní léčba už nestačí. Zda se pacient dostane do centra včas. Zda centrum má kapacitu. Zda může být po stabilizaci sledován blíže domovu. Zda se dostupnost léčby nebude lišit podle regionu.

To vše je cesta pacienta. A právě tu chceme měnit.

Výstupy jsou veřejně dostupné

Z kulatého stolu vznikly také navazující výstupy v Medical Tribune, včetně souhrnného článku Léčba migrény jako investice: data mění pohled na náklady a série videorozhovorů s účastníky kulatého stolu. V Medical Tribune byla publikována i farmakoekonomická analýza.

Videorozhovory se věnují například tomu:

proč má být léčba centralizována jen tehdy, když to dává smysl,
proč přínosy moderní léčby vidíme i v sociálních výdajích,
jak moderní léčba snižuje pracovní neschopnost lidí s migrénou,
proč je migréna stále velké a podceňované téma,
jaké další kroky mohou zlepšit péči o pacienty s migrénou.

Tyto výstupy budeme dál využívat jako podklad pro odbornou, veřejnou i politickou komunikaci.

Od debaty k akci

Kulatý stůl v Poslanecké sněmovně ukázal, že kolem migrény vzniká shoda napříč systémem. Migréna byla pojmenována jako problém zdravotní, sociální i ekonomický. Zároveň zaznělo, že řešení existují a změna je realistická. Nejdůležitější ale je, aby tato shoda nezůstala jen u jednoho setkání.

Proto budeme jako Migréna-help dál sledovat, připomínat a prosazovat konkrétní kroky, které na kulatém stole zazněly: revizi centrové péče, lepší dostupnost moderní léčby, efektivnější využití kapacit center, zapojení primární péče, práci s daty a kratší cestu pacienta k účinné léčbě.

Kulatý stůl neposkytl jen popis problému. Přinesl konkrétní pracovní agendu, jak začít systém péče o migrénu v Česku reálně měnit. Teď budeme usilovat o to, aby se tato agenda proměnila v činy.

Zdroje: Migréna-help, Medical Tribune