Novinky v léčbě migrény
V posledních několika letech došlo k většímu pokroku v léčbě migrény než za předchozích třicet let. Jen v uplynulém roce bylo vyvinuto (a v některých zemích i schváleno) hned několik nových léčebných metod. Tyto terapie – od léků na předpis přes speciální přístroje až po digitální technologie – vycházejí z nejmodernějších vědeckých poznatků a jsou cíleně navrženy právě pro léčbu migrény. To představuje velký rozdíl oproti starším postupům, které byly původně určeny pro jiná onemocnění.
Mezi nejnovější možnosti léčby patří:
zcela nové léky na migrénu, které ještě před pár lety neexistovaly,
nemedikamentózní přístroje využívající elektrické či magnetické impulsy k zastavení záchvatu,
digitální terapie.
Tyto i další léčebné postupy, které čekají na schválení nebo jsou dosud ve vývoji, dávají lidem s migrénou více naděje než kdykoli dříve. Pojďme se podívat, co současná doba nabízí.
GEPANTY
Vývoj terapií zaměřených na neuropeptid hrající klíčovou roli v patofyziologii migrény (CGRP) vyvolal velké nadšení – a přinesl výsledky. U některých lidí je terapie gepanty při léčbě migrény velmi účinná, a to s minimálními vedlejšími účinky.
Gepanty byly původně navrženy pro akutní léčbu (tedy pro užití v případě nastupujícího záchvatu), ale některé z nich jsou schváleny (a hrazeny zdravotními pojišťovnami) i pro preventivní použití. Obecně platí, že při užívání gepantů je menší obava z bolesti hlavy způsobené nadužíváním léků.
Atogepant je hrazen ze zdravotního pojištění pro preventivní použití při splnění stejných indikačních kritérií jako v případě biologické léčby, tedy těm osobám, které se potýkají s více jak čtyřmi migrenózními záchvaty měsíčně, a absolvovali neúspěšnou léčbu (z důvodu jejího selhání či intolerance) alespoň dvěma konvenčními profylaktickými prostředky (antiepileptika, betablokátory atp.). Jeden ze zmíněných dvou zástupců konvenčních medikamentů musí být ze skupiny antikonvulziv (valproát, topiramát), pokud k nim pacient není kontraindikován. Atogepant se podává se ve formě tablet, které se polykají.
Vedlejší účinky nejsou dostatečně prozkoumány, nicméně mezi nejčastěji hlášené patří infekce horních cest dýchacích, snížená chuť k jídlu, nevolnost, zácpa a únava.
Rimegepant je v současné chvíli hrazen ze zdravotního pojištění pouze pro akutní užívání, nicméně lze očekávat, že v budoucnu bude hrazen i pro preventivní užití. Předepisuje se osobám, které mají nejméně čtyři migrénózní ataky za měsíc a splnily podmínky úhrady, které zahrnují nedostatečnou účinnost předchozí léčbou alespoň dvěma triptany, nebo pokud byla léčba triptany kontraindikovaná, nebo ji pacient netoleroval.
Tableta se umísťuje na nebo pod jazyk a nechá se volně rozpustit (není třeba ji zapíjet). Stejně jako v případě atogepantu, ani v tomto případě nejsou vedlejší účinky dostatečně prozkoumány, nicméně nejčastěji hlášenými jsou nevolnost, vyrážka a dušnost.
V individuálních případech lze zažádat o úhradu léčby rimegepantem na základě paragrafu 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění: § 16 Příslušná zdravotní pojišťovna hradí postupem podle § 19 odst. 1 písm. a) ve výjimečných případech zdravotní služby jinak ze zdravotního pojištění nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.
CGRP MONOKLONÁLNÍ PROTILÁTKY
Terapie CGRP monoklonálními protilátkami, v České republice spíše známá jako tzv. biologická léčba, probíhá formou aplikace injekcí či infuzí, a to v pravidelně stanovených intervalech. Podrobnosti o biologické léčbě naleznete v našem článku.
Nelékové možnosti léčby
Jednou z široce používaných léčebných metod jsou neuromodulační zařízení, která pomocí vnější stimulace normalizují nervové signály podílející se na migrénózních záchvatech a zmírňují příznaky bez použití léků.
Tyto přístroje mohou být vhodnou volbou pro pacienty, kteří nepreferují klasickou farmakologickou léčbu, u nichž tato léčba není dostatečně účinná nebo ji špatně snáší. Obecně jsou tato zařízení bezpečná a dobře tolerovaná, avšak dostupná data o jejich účinnosti jsou méně přesvědčivá a publikované studie nejsou zcela jednotné. Do budoucna budou proto zapotřebí provést další výzkumy porovnávající účinnost těchto metod s farmakologickou léčbou.
Mezi jejich nevýhody aktuálně patří nedostupnost na evropském trhu (s výjimkou Velké Británie) a vysoká pořizovací cena. Pokud se však v budoucnu dostanou na český trh, mohou u části pacientů najít své uplatnění.
Digitální terapie (CT-132) - V ČR v současnosti nedostupná
V dubnu 2025 schválil americký Úřad pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) první digitální terapeutikum na předpis určené k prevenci epizodické migrény. Terapie CT-132 probíhá formou dvanácti týdenní intervence prostřednictvím mobilní aplikace a kombinuje několik vědecky ověřených terapeutických přístupů, včetně prvků kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Je určena pro dospělé osoby a má se používat společně s akutní a/nebo preventivní léčbou migrény.
Pacienti denně absolvují prostřednictvím chytrého telefonu 5 až 10 minut neuromodulačních cvičení, jejichž cílem je snížit frekvenci záchvatů zaměřením na hypersenzitivitu mozku.
Ve dvou klinických studiích účastníci používající CT-132 zaznamenali významné zlepšení už do dvanácti týdnů od zahájení terapie. Zároveň byla léčba dobře tolerována a pacienti vykazovali téměř 100 % dodržování denních úkolů.
Zdroje: Migraine Again, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Remedia