Program péče o migrénu

Týden čtvrtý

Den dvacátý třetí:

Začínáme čtvrtý a poslední týden programu, který jsme pro vás sestavili v rámci organizace Migréna-help. Jde o program péče o sebe a migrénu. Každý den v měsíci vám nabízíme jednu zásadu vycházející ze správné praxe v léčbě tohoto onemocnění. Program je sestaven dle vědecky ověřených poznatků.

Věříme, že vám program přinese užitek, a posune vás v léčbě vaši migrény zase o kus dál. Samozřejmě to však není možné garantovat. Program berte jako příležitost k systematickému zaměření se na svou migrénu, a to den za dnem.

Některé zásady jsou vhodné pro osoby, které získaly diagnózu "migréna" teprve nedávno, jiné jsou zase cílené spíše lidem, kteří se s touto nemocí potýkají celá léta. Snažili jsme se vyhovět pokud možno co nejširšímu okruhu zájemců.

Den dvacátý čtvrtý: Vyhýbejte se potravinovým spouštěčům

Podle Národní nadace pro bolest hlavy (National Headache Foundation) mohou být záchvaty migrény spouštěny některými potravinami. Mezi ty nejčastější patří:

- Umělé přísady jako aspartam (např. dietní nápoje), glutaman sodný (např. sójová omáčka), dusičnany (např. zpracovaná masa), siřičitany (např. červené víno) a kvasnicový extrakt (např. instantní polévka)
- Alkohol (např. červené víno, pivo, tvrdý alkohol)
- Produkty obsahující kofein
- Některé mléčné výrobky (např. zrající sýry, jogurty, zakysaná smetana, podmáslí)
- Uzené, nakládané a solené maso a ryby
- Některé čerstvé ovoce (např. citrusy, banány, sušené ovoce)
- Fazole, ořechy a sója
- Určité druhy zeleniny (cibule, česnek, rajčata)

Chcete-li identifikovat své osobní potravinové spouštěče, veďte si deník nebo použijte mobilní aplikaci pro bolesti hlavy. Ne každý to má totiž stejně.

Spouštěče mohou být také tzv. aditivní, což znamená, že konkrétní potravina může spustit záchvat pouze tehdy, když jste současně vystaveni jiným spouštěčům (například špatnému spánku nebo stresu).

Jakmile budete mít jasnější představu o svých potravinových spouštěčích, můžete se jim vyhnout. Není však třeba vyhýbat se všem!

Den dvacátý pátý: Zařiďte se dle počasí

Dle výzkumů mají změny počasí a obecně klimatu jako takového dopady na lidské zdraví. Nejvíce je pociťují lidé s chronickým onemocněním jako například osoby s migrénou. Změny teploty či atmosferického tlaku ((obzvláště ty náhlé). přílišné sucho či bouřky a další jsou jedněmi z nejdůležitějších spouštěčů migrenózních záchvatů.

Není tedy od věci mít pravidelný přehled jak o klasických předpovědích počasí, tak i o předpovědích zátěže počasí na organismus (tzv. biometeorologických předpovědích). Nabízí je například Český hydrometeorologický ústav. Každý den zde naleznete doporučení, čemu se vyvarovat a jaká míra zátěže je pro vás aktuálně vhodná.

Den dvacátý šestý: Pokud jste těhotná

Migréna se během těhotenství často zlepšuje, což je způsobeno zvýšenými hladinami přirozených hormonů zmírňujících bolest (endorfinů). Úleva od záchvatů může trvat po celou dobu těhotenství, ale jak se hladiny hormonů po porodu znovu usadí, záchvaty se často vrací. Migréna se ale nezlepší u každé ženy a v každém období těhotenství - obzvláště v prvních týdnech těhotenství si často zachovává svůj původní ráz. U některých žen může také migréna zůstat nezměněna, zřídka se i zhoršuje. 

Studie ukazují, že pokud jde o migrénu bez aury, ta se zlepšuje po prvních třech měsících těhotenství, a to asi u 60 - 70 % žen. Co se týká migrény s aurou, u té je vyšší pravděpodobnost, že budete mít i nadále ataky i během těhotenství.

Pokud tedy plánujete potomka, poraďte se se svým lékařem o léčbě migrény před a během těhotenství, po porodu a během kojení. Během těhotenství a kojení pak preferujte nefarmakologickou léčebnou strategii. Pokud to nejde jinak, platí obecné pravidlo: usilujte o co nejnižší účinnou dávku léků a o co nejkratší dobu léčby.

Většina důkazů o bezpečnosti léků v těhotenství není dostatečně relevantní, protože léky nemohou být z etických důvodů testovány na těhotných nebo kojících ženách. 

Den dvacátý sedmý: Zjistěte si, zda netrpíte hypoglykémií

Hypoglykémie je stav abnormálně nízké hladiny cukru v krvi, který může být zodpovědný za spuštění migrenózního záchvatu. Pokud má naše tělo nedostatek kalorií, pak hladina cukru v krvi klesá příliš nízko. To se může stát, pokud vynecháme jídlo, jíme potraviny s vysokým obsahem cukru nebo držíme příliš přísné diety. Mezi hlavní příznaky hypoglykémie patří: bolest hlavy, migréna, zmatenost, nevolnost, pocení a slabost. 

Pokud se domníváte, že by vaše záchvaty mohly být spojeny s nízkou hladinou cukru v krvi, měli byste se ji pokusit udržet pod kontrolou a věnovat zvýšenou pozornost tomu, jak se stravujete. Ideální jsou malá, častá jídla s nízkým obsahem cukru. Udělejte vše pro to, abyste nezmeškali snídani, a obědváte-li brzy, nezapomeňte na odpolední svačinu, abyste neměli hlad. Pokud míváte bolest hlavy v době, kdy se probouzíte, můžete jí zabránit svačinou před spaním. Ta by měla být s vlákninou, aby se prodloužil její účinek (vezměte si tedy například cereálie). Snažte se také zlepšit kvalitu svého stravování. Jezte vyváženou stravu: více čerstvého ovoce, zeleniny a bílkovin, málo rafinovaných potravin, koláčů, sušenek, zmrzliny a ochucených či instantních potravin. 

Tyto jednoduché úpravy mohou přinést skutečnou změnu v četnosti a závažnosti vašich migrenózních záchvatů. 

Den dvacátý osmý: Pracujte s úzkostí z migrény I.

Migréna a úzkost se často vyskytují společně. Spouští úzkost migrénu, nebo způsobuje migréna úzkost? Na tuto otázku je těžké odpovědět. Studie však ukazují, že celoživotní výskyt úzkosti je významně vyšší u lidí s migrénou než u běžné populace (Americká asociace pro úzkost a depresi / Anxiety and Depression Association of American). Úzkostí trpí asi 20 % lidí s epizodickou migrénou a 30 - 50 % lidí s chronickou migrénou.

"Je velmi logické, že se cítíte smutní či frustrovaní, když žijete s chronickým onemocněním jako je migréna, jež ovlivňuje váš život tak zásadním způsobem," říká americká specialistka na migrénu Dawn Buse.  

Mezi příznaky úzkosti patří časté starosti, strach a podrážděnost: obáváme se, kdy přijde další útok, cítíme se bezmocní z nepředvídatelných symptomů a frustrovaní z mnoha dalších aspektů, kterými migréna ovlivňuje naše životy. Je ale důležité si uvědomit, že migréna a úzkost nebo deprese nejsou chybou osoby s migrénou, a že existují možnosti léčby.

Úzkost je léčitelná mnoha způsoby, včetně léků zaměřených na nervový systém. Existují také nefarmakologické cesty:

1. Zkuste kognitivně-behaviorální terapii 

Léčba, která zahrnuje kognitivně behaviorální terapii (KBT), pomáhá lépe zvládat stres a měnit způsoby, kterými myslíme a jednáme, což může přispět k umenšení úzkosti.

Den dvacátý devátý: Pracujte s úzkostí z migrény II.

2. Zkuste biofeedback

Biofeedback se provádí pomocí přístroje, který měří mozkovou činnost, a dává uživateli vizuální záznam o změnách v mozkové činnosti. Uživatel se potom vlastní vůlí snaží ovlivnit mozkovou činnost určitým směrem - nejčastěji k uvolnění.

2. Relaxujte nebo meditujte

Relaxační metody přispívají ke zklidnění nervového systému meditativními cvičeními jako je hluboké dýchání nebo provádění řízených vizuálních obrazů.

4. Buďte v kontaktu s rodinou

Možná budete muset někdy vaše plány s rodinou zrušit, možná budete muset odejít dříve z oslavy nebo se budete muset úplně omluvit. Ale nepřestávejte si dělat plány, jinak se dostanete do nebezpečí izolace, úzkosti a deprese.

Zlepšení či úplné vymizení úzkostných stavů povede také k lepším výsledkům v léčbě migrény, tedy ke zmírnění zdravotních potíží a zlepšení kvality vašeho života!

Den třicátý: Otestujte si nabyté znalosti!

V měsíci červnu vám Migréna-help nabídla možnost projít si Programem péče o migrénu sestaveného z vědecky ověřených zásad v léčbě migrény.

Ku příležitosti posledního dne tohoto programu si můžete otestovat vaše znalosti v dotazníku. 


Dotazník najdete zde

Správné odpovědi potom zde.


Zdroj: Migraine Again, The Migraine Trust, American Migraine Foundation