Když se bojíme bolesti: Co je cefalgiofobie a jak ji zvládat

Migréna je víc než jen bolest hlavy. Kromě fyzické bolesti s sebou přináší i celou řadu psychických dopadů, které bývají méně viditelné, ale o to více zasahují do života. Jedním z nich je cefalgiofobie – úzkost z možného záchvatu migrény, který se může objevit v období bez bolesti. 

Tento pojem zatím není v českém prostředí příliš známý, ale mnozí lidé potýkající se s migrénou ho důvěrně znají. Strach z dalšího záchvatu může být tak silný, že zásadně ovlivňuje každodenní život – a to i v době, kdy je člověk fyzicky v pořádku.

🧠 Co je cefalgiofobie?

Cefalgiofobie označuje intenzivní strach z bolesti hlavy či záchvatu migrény. Tento strach pak často vede k:

• přehnanému sledování tělesných příznaků,

• preventivnímu užívání léků ještě před skutečným nástupem bolesti,

• vyhýbání se běžným aktivitám ze strachu, že by mohly záchvat spustit.

Paradoxně se tímto přístupem zvyšuje riziko bolesti hlavy z nadužívání léků, tzv. MOH (medication overuse headache). 

U lidí potýkajících se s migrénou se častěji vyskytuje anticipační* úzkost. Mnohdy je natolik výrazná, že omezuje každodenní fungování, a právě tehdy je důležité ji začít řešit.

*anticipační úzkost = úzkost z očekávání; člověk má strach z něčeho, co může přijít

Ačkoliv není cefalgiofobie oficiálně klasifikována jako samostatná diagnóza, v odborné literatuře bývá často popisována především u osob potýkajících se s opakovanými a těžkými záchvaty migrény.  

👉 Jak poznat, že se mě to týká

Možná byste cefalgiofobii nezařadili do svého slovníku, ale její projevy můžete znát velmi dobře. Zpozornět byste měli, pokud:

• máte často strach z blížícího se záchvatu, i když žádné příznaky necítíte,

• berete léky "pro jistotu", ještě než bolest skutečně začne,

• vyhýbáte se činnostem nebo místům, které by mohly záchvat spustit,

• cítíte vnitřní napětí či podrážděnost i ve dnech bez záchvatu.

💭 5 praktických tipů, jak tuto situaci zvládat

1. Vědomě rozlišujte mezi prevencí a panikou

Sledujte své skutečné příznaky záchvatů migrény a zaznamenávejte si je do papírového nebo elektronického deníku. Pomůže vám to odlišit skutečné spouštěče od úzkosti.

2. Konzultujte vaši medikaci s lékařem

Přehodnoťte svůj léčebný plán – zejména pokud užíváte léky často. U pacientů s častými atakami (více jak 4 do měsíce) může být vhodné nasazení preventivní léčby.

3. Pracujte s úzkostí

Vyhledejte pomoc psychoterapeuta – při zvládání úzkosti je účinná například kognitivně behaviorální terapie (KBT). Pomáhají i relaxační techniky jako mindfulness nebo dechová cvičení.

4. Nebojte se mluvit

Sdílení obav s odborníkem, blízkými nebo s lidmi s podobnou zkušeností (např. ve skupinách Migréna-help) může přinést velkou úlevu.

5. Pečujte o vaše duševní zdraví

Spánek, vyvážená strava, pohyb a psychohygiena posilují vaši odolnost. Silnější psychika znamená i menší prostor pro úzkost z bolesti.

💚 Nejste v tom sami

Migréna neovlivňuje jen tělo, ale i naši psychiku. Cefalgiofobie je běžnou, ale často nepojmenovanou součástí života s migrénou. Pojďme o ní mluvit – a hlavně hledat cesty, jak s ní zacházet s laskavostí a nadhledem.

Využijte naší bezplatné lékařské poradny nebo se zúčastněte pravidelných setkání osob s migrénou. Jsme tu pro vás. 

Zdroje: 

Puschmann, A., et al. (2019). Cephalalgiaphobia: A Specific Phobia in Migraineurs? The Journal of Headache and Pain.

May, A., & Schulte, L. H. (2016). Chronic migraine: risk factors, mechanisms and treatment. Nature Reviews Neurology.

Grazzi, L., et al. (2011). Behavioral aspects in chronic migraine patients: Cephalalgiaphobia and medication overuse. Neurological Sciences.

ICHD-3 (International Classification of Headache Disorders, 3rd edition)