Program péče o migrénu

Týden druhý

Den osmý:

Začínáme druhý týden programu, který jsme pro vás sestavili v rámci organizace Migréna-help. Jde o program péče o sebe a migrénu. Každý den v měsíci vám nabídneme jednu zásadu vycházející ze správné praxe v léčbě tohoto onemocnění. Program je sestaven dle vědecky ověřených poznatků.

Věříme, že vám program přinese užitek, a posune vás v léčbě vaši migrény zase o kus dál. Samozřejmě to však není možné garantovat. Program berte jako příležitost k systematickému zaměření se na svou migrénu, a to den za dnem.

Některé zásady jsou vhodné pro osoby, které získaly diagnózu "migréna" teprve nedávno, jiné jsou zase cílené spíše lidem, kteří se s touto nemocí potýkají celá léta. Snažili jsme se vyhovět pokud možno co nejširšímu okruhu zájemců.

Den devátý: Zlehčují lidé ve vašem okolí migrénu?

Pokud ano a chtěli byste s tím něco udělat, začněte u sebe. Podceňování migrény můžete sami zmírnit tím, že změníte to, jak o ní sami mluvíte: Odstraňte množné číslo, když hovoříte o migréně. Je to přeci jen stále přítomné neurologické onemocnění - ne něco, co existuje pouze během záchvatů! Používáním jednotného čísla pomůžete ukázat, že migréna je vážné onemocnění, ne jen podráždění nebo nepříjemnost. 

Touto pomalou cestou osvěty, na které by se měli podílet všichni lidé s migrénou, snad společně dosáhneme kýžené změny: společnost začne migrénu vnímat takovou, jaká je; tedy jako závažné neurologické onemocnění. A to zase přispěje k tomu, že se lidem s migrénou dostane větší míry podpory a pomoci.

Den desátý: Osoba s migrénou, nebo "migrenik"?

Hovořte o sobě a o dalších osobách s migrénou právě takto, tedy jako o osobách s migrénou a nikoliv jako o "migrenicích". Proč? Člověk přeci není samotná nemoc, případně jakási "kolonka". Člověk s migrénou je jedinečnou bytostí, jíž nedefinuje primárně její nemoc, ale právě její člověčenství. V čem může být tento zdánlivě drobný rozdíl dobrý? V momentě, kdy člověka nedefinuje převážně jeho nemoc, má přeci daleko větší prostor pro to, se s ní vyrovnat a zvládat ji.


Velmi trefně a humorně tento princip tzv. "ukrajování" osob s různými typy onemocnění zachycuje pan Kratochvíl, sám člověk se sluchovým postižením. Neukrajujme sami sebe ani druhé! Článek najdete zde.

Den jedenáctý: Jak se vymanit z cyklu nadužívání léků proti bolesti

Lidé, kteří užívají léky na akutní úlevu od bolesti více než dvakrát nebo třikrát týdně nebo déle než 10 dní v měsíci, mohou zažívat tzv. "bolesti hlavy z nadužívání léků" (anglicky Medication Overuse Headache). Nadužívání léků proti bolesti tedy samo bolesti hlavy způsobuje.

Jediný způsob, jak se vymanit z tohoto začarovaného kruhu, je medikaci vysadit. Vysazení analgetik nebo triptanů po delší době nadměrného užívání však může být velmi nepříjemným procesem a může mít za následek řadu abstinenčních příznaků: nejzřetelnějším symptomem bývá opětovné zhoršení bolestí hlavy. U většiny pacientů jde však jen o krátkodobou záležitost. Další abstinenční příznaky zahrnují nevolnost, špatný spánek, neklid a podráždění břicha nebo průjem. Tyto příznaky jsou také přechodné, ale mohou trvat až několik týdnů. 

Procházení tímto obdobím tedy vyžaduje odhodlání, ale i vhodné podmínky. Vězte však, že následná léčba migrény tím bude usnadněna. Vysazení léků proti bolesti je tedy prvním krokem v léčbě migrény, nikoliv posledním (viz Den šestý: Zásady preventivní léčby). 

Svůj stav vždy konzultujte se svým lékařem, neboť někdy bývá nutná hospitalizace.

Den dvanáctý: Zajímáte se o biologickou léčbu migrény? 

Nejnovější možnost léčby pro osoby s migrénou představuje tzv. biologická léčba. Jde o první léčbu, která byla vyvinuta cíleně na prevenci migrény. Její výhodou je cílený účinek zaměřený na daný receptor v mozku, což zajišťuje menší výskyt nežádoucích účinků a větší účinnost oproti běžné léčbě.

Žádná preventivní léčba, tedy ani tyto tzv. monoklonální protilátky, však nedokáže migrénu vyléčit. Biologická léčba dokáže pouze ovlivnit počet záchvatů a také jejich průběh. Výsledky z klinických studií ukázaly, že u přibližně 50 % pacientů se sníží počet dnů s migrénou o polovinu, a záchvaty, které přetrvají, budou mít lehčí průběh.

Zatím není jasné, jak dlouho by se měla biologická léčba podávat. Předpokládaná doba se pohybuje v rozmezí od šesti měsíců do dvou let. U třetiny pacientů stačí jeden a půl roku užívání a nastoupí dlouhodobý, tedy několikaletý efekt. Existují však i pacienti se střednědobým efektem (v řádu jednoho roku) i efektem krátkodobým (v řádu měsíců). Monoklonální látky se aplikují injekčně, a to jednou/třikrát za měsíc.

Biologická léčba migrény je určena pro pacienty se čtyřmi a více migrenózními záchvaty měsíčně, kteří absolvovali alespoň dvě neúspěšné formy standardní profylaktické léčby. Nyní jsou již monoklonální protilátky na českém trhu a byla schválena úhrada z veřejného zdravotního pojištění. 

Den třináctý: Migréna ve vztahu k jiným onemocněním

Obecně platí, že migréna se zlepšuje mezi padesátým až šedesátým rokem života. Studie ukazují, že 40 % osob s migrénou již záchvaty nezažívá ve věku 65 let. Proto je možné očekávat, že se vaše migréna v tomto období zlepší. Celkový počet osob s migrénou v pozdějším věku je nicméně značný. 

S přibývajícím věkem se zvyšuje pravděpodobnost vzniku dalších zdravotních obtíží jako je například ateroskleróza, vysoký krevní tlak, diabetes, srdeční onemocnění nebo mrtvice. Léčba některého z těchto onemocnění může ovlivnit vaši migrénu.

Mezi léky, které mohou bolesti hlavy vyvolat, patří ty, které se užívají k léčbě určitých onemocnění srdce nebo vysokého krevního tlaku. Zároveň však jiný druh těchto léků, jako jsou například beta blokátory, mohou léčit obojí - vysoký krevní tlak i migrénu. Berte také v potaz, že jedna skupina léků může snižovat účinnost léků jiných.

Pokud zjistíte, že se vaše bolesti hlavy zvyšují, a vy přitom užíváte několik různých léků pro různé zdravotní stavy, stojí za to zkonzultovat tuto situaci s vaším lékařem, případně se můžete poradit online. Léky totiž mohou být příčinou některých vašich bolestí hlavy. 

Den čtrnáctý: Zlepšete podmínky ve vaší práci

Stále se zvyšující nároky na pracovištích mohou znamenat pro mnoho lidí značný stres. V závislosti na povaze vaší práce může jít o tlak nepřetržitý, nebo nárazový. Ať tak či tak, stres má škodlivý vliv na váš spánek, stravovací návyky a celkovou pohodu. Výkyvy v těchto oblastech se potom stávají potenciálními spouštěcími faktory pro záchvaty migrény. 

Požádejte svého zaměstnavatele o to, aby vám poskytl takové pracovní podmínky, které podporují vaši celkovou pohodu a eliminují stres. Může jít například o jasné požadavky, srozumitelnost úkolů a cílů vaší práce, pravidelné poradenství a dohled. Mnozí zaměstnavatelé mají k dispozici mnoho dalších forem, jak podporovat spokojenost svých zaměstnanců: flexibilní pracovní dobu, home-office či třeba členství v posilovně. Zjistěte si, na co máte u svého zaměstnavatele nárok. 

Pokud vám tato rada zní jako z dalekého vesmíru, vezměte iniciativu do vlastních rukou a změňte k lepšímu podmínky ve vašem zaměstnání sami: přesuňte se do zvláštní kanceláře, pořiďte si tzv. počítačové brýle, eliminujte umělé světlo, používejte méně hlučné telefony či odhlučňovací sluchátka nebo si vytvořte místo na odpočinek. Tyto změny nejsou nijak finančně náročné, ale mohou na vás mít velký dopad!


Zdroj: The Migraine Trust, Czech Headache Society, Migraine World Summit, American Migraine Foundation

III. týden programu