Mozková mlha

Mnoho lidí s migrénou nebo jinými typy bolesti hlavy zažívá tzv. mozkovou mlhu, kognitivní potíže, jako jsou výpadky paměti, problémy se soustředěním nebo celkový pocit mentální zpomalenosti, které se mohou objevovat před záchvatem, během něj, ale i po něm. To vyvolává důležité otázky, jak tento vysilující příznak zvládat, a také jaký dopad může mít migréna na naši kognitivní výkonnost a zdraví, a to jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého hlediska. 

Mozková mlha se dle osob s migrénou řadí k jedněm z nejproblematičtějších a nejvíce invalidizujících příznaků. V následujícím článku vám pomůžeme objasnit kognitivní dysfunkce související s migrénou a nabídneme strategie, jak s nimi pracovat.

Co je mozková mlha a jak souvisí s poruchou kognitivních funkcí?

Mozková mlha je fenomén, kterému začíná věda teprve nyní lépe rozumět. Historicky byla chápána jako kognitivní zpomalení (zpomalení myšlení) nebo jako problém se soustředěním během různých stádií záchvatu migrény. Z toho, jak o mozkové mlze mluví samotní pacienti, je patrné, že označení mlha je velmi výstižné – popisují stav, jako by se snažili přemýšlet skrze mlhu nebo se sami na nějakou dobu v mlze ocitli. To svědčí o tom, že mozková mlha by mohla zasahovat také oblast mimo kognici, která souvisí s jevem nazývaným depersonalizace – když se jednoduše necítíte zcela sami sebou.

Pokud se lékaři zmíníte o kognitivní poruše, obvykle si představí demenci nebo jiný typ neurodegenerativního (a často věkem podmíněného) úbytku kognitivních schopností. U migrény ale mluvíme o něčem trochu jiném. Mluvíme o lidech, kteří pociťují potíže s myšlením nebo soustředěním ve srovnání se svou vlastní, obvyklou úrovní. Například: běžně si dokážete zapamatovat nákupní seznam, když vám ho manžel nebo manželka nadiktuje, ale teď jdete do obchodu a vzpomenete si jen na vajíčka a víte, že tam byly ještě tři další věci, ale nemůžete si je vybavit. To je vlastní, subjektivně měřitelná forma poruchy kognitivních funkcí. Když v souvislosti s migrénou mluvíme o kognitivní poruše, máme na mysli právě toto. Ve svém běžném (jakkoli si ho kdo definuje) stavu jste schopen číst knihu rychle, pamatovat si jména nebo slova, vést plynulý rozhovor, ale během, nebo okolo migrenózního záchvatu to najednou nejde. Nedokážete si toho tolik zapamatovat, nejste tak přesný, tak rychlý, je pro vás těžší udržet pozornost po delší dobu. 

Druhá důležitá věc, kterou bychom měli mít na paměti v souvislosti s migrénou, je, že jde o fázové onemocnění – probíhá ve formě záchvatu, který má několik různých fází. Kognitivní porucha, alespoň ta subjektivně vnímaná, se během těchto fází projevuje různě. Lidé hlásí potíže s kognitivními funkcemi v celé jejich šíři: problémy s pozorností, soustředěním, myšlením apod., ale současně hlásí různou míru těchto potíží v odlišných fázích záchvatu. V jedné nedávno zveřejněné americké studii, jejímž cílem bylo lépe porozumět tomu, jak se kognitivní poruchy v rámci migrény vyvíjejí, uvedlo 88 % lidí, že během bolestivé fáze záchvatu zažívají nějakou formu subjektivního kognitivního zhoršení. Mimo záchvaty pak tento projev uvedla přibližně třetina dotazovaných. Další zajímavý výstup této studie je, že kognitivní potíže hlášené během bolestivé fáze se týkaly hlavně koncentrace pozornosti a rychlosti zpracování informací. Oproti tomu mezi záchvaty lidé uváděli spíše problémy s pamětí. Jinými slovy: kognitivní problémy se liší nejen intenzitou, ale i typem podle fáze migrény. Když tedy vezmeme v úvahu, jak se kognitivní poruchy "pohybují" napříč fázemi migrény a jaké další symptomy je doprovázejí, zdá se, že nejvíce subjektivních potíží lidé zažívají v prodromu (fáze ohlašující příchod záchvatu) a během samotné fáze bolesti hlavy. Lidé pak uvádí i přetrvávající kognitivní potíže v tzv. postdromu (někdy označovaném jako "migrénová kocovina"), to ale v menší míře.

Jeden z mechanismů, který se často vyskytuje u lidí s migrénou, a mohl by přispívat ke vzniku mozkové mlhy je tzv. kognifobie – strach z přílišné kognitivní námahy. U některých lidí potýkajících se s migrénou nebo bolestmi hlavy po úrazu se kognitivní námaha, tedy to, co můžeme jinými slovy nazvat jako "příliš intenzivní přemýšlení", řadí mezi časté spouštěče. Pokud víte, že vám po delším přemýšlení nebo třeba při snaze déle číst knihu hrozí záchvat, je přirozené, že se snažíte námahu při přemýšlení omezovat. Jde o velmi racionální, sebeobranný způsob uvažování o vztahu mezi bolestí a kognicí. Další příznak doprovázející migrénu, který je současně důležitým faktorem pro kognitivní funkce, je únava. Únava a poruchy kognitivních funkcí jsou spolu úzce propojené a je velmi těžké je od sebe oddělit. 

Jak mozkovou mlhu zvládat

Ukazuje se, že v případě mozkové mlhy se jedná spíše o krátkodobé kognitivní zhoršení, které se váže přímo na migrénový záchvat. Důsledná léčba migrény, jak preventivní, tak akutní, je proto zatím nejlepším způsobem, jak tento příznak zvládat. 

💊 U některých tříd léků se může kognitivní zhoršení objevit jako vedlejší účinek. V takovém případě má smysl to probrat s vaším ošetřujícím lékařem a zvážit jejich vysazení/nahrazení, nebo do léčby zahrnout některý z alternativních přístupů. 

✨ Existuje celá řada změn životního stylu a další strategie, které mohou snížit frekvenci záchvatů, a tím zmírnit i kognitivní zátěž. 

🥗 Pokud budeme o mozkové mlze uvažovat jako o doprovodném jevu samotného záchvatu, pak právě intervence v oblasti životního stylu, které pomáhají snižovat četnost záchvatů, jsou velmi dobrými strategiemi. Existuje například rostoucí množství důkazů, že zdravá úprava stravy může snižovat frekvenci záchvatů. 

🧘🏻 Stejně tak narůstají důkazy o tom, že určité typy fyzické aktivity, včetně silového cvičení, aerobního pohybu a možná i jógy, mohou vést ke snížení frekvence záchvatů. Řada menších, ale pozitivních studií, naznačuje, že relaxační techniky a biofeedback mohou být v léčbě migrény taktéž prospěšné.  

🎉  Stále více se také ukazuje, že různé techniky zvládání stresu a kognitivně behaviorální terapie (KBT) mohou být rovněž účinné. 

🧠 Pokud patříte mezi osoby, které mají strach z intenzivnějšího přemýšlení, protože se bojí, že se jim kvůli tomu spustí migrénový záchvat, pak je rozhodně dobré si o tom promluvit s psychologem. V psychologii existuje mnoho nástrojů, které byly ověřeny v oblasti chronické bolesti a lze je aplikovat i na migrénu.

Někdy může být složité odlišit, jestli jsou vaše kognitivní problémy spojené přímo s migrénovým záchvatem, nebo s jiným, doprovodným onemocněním, kterým může být například deprese. V takovém případě je dobré zaměřit se na časových průběh vašich potíží. Pokud si všimnete, že máte kognitivní potíže, které se objevují několik hodin před migrénovým záchvatem, jsou přítomné během záchvatu, možná ještě hodinu nebo dvě po něm, ale pak postupně mizí a mezi záchvaty je skoro necítíte, tak se jedná o velmi odlišný průběh než u deprese. V případě deprese totiž potíže trvají minimálně dva týdny a problémy se soustředěním přetrvávají během celého tohoto období. Pokud tedy vaše kognitivní zhoršení kolísá spolu s migrénovými příznaky, dává velký smysl zaměřit se na důslednou léčbu migrény a dál se snažit o její optimalizaci. Tento příznak totiž velmi pravděpodobně souvisí přímo s migrénou, a tudíž by měl být ovlivnitelný její účinnou léčbou.

Zdroj: Migraine World Summit 2025